Skicentra na Lipně i Zadově investují zejména do zlepšování služeb
Provozovatelé jim tam opět nachystali pár novinek v duchu poučky: Investujte a budete při dobrém marketingu odměněni. A obě centra, zaměřená hlavně na rodiny s dětmi, si na návštěvnost nemohou stěžovat. Například lipenské kopce loni sjíždělo na 180 tisíc lidí a ty zadovské ještě víc. Skiareál Lipno a Lyžařský areál Zadov patří mezi dvě nejznámější jihočeská centra zimních sportů. Zejména na Lipně provozovatel zdejšího areálu v posledních letech hodně investoval do potřebné infrastruktury.
„Letos chceme udržet hlavně vysokou laťku po loňských obrovských investicích. Ty dosáhly výše dvou set milionů a areál opět posunuly kvalitativně výš. Letos jsme už nebyli pod takovým investičním tlakem, a proto to bude hlavně o kvalitě. Tomu jsme přizpůsobili i ceny skipasů,“ říká Luboš Krejsa, ředitel provozovatelské společnosti Lipno Servis. Skiareál Lipno nad Vltavou se svým vybavením a službami zařadil už do elitní pětihvězdičkové společnosti nejlepších center. O komfortní přepravu se v něm starají tři čtyřsedačkové lanovky a tři pojízdné koberce v dětském hřišti.
#####Součástí areálu je i bruslařská dráha
K dispozici je sedm přehledných sjezdovek (5x modrá, 2x červená) o průměrné délce jeden kilometr. Sněhovou jistotu na nepříliš vysokém Lipensku garantuje 40 sněhových děl. Pro snowboardisty je připraven modernizovaný snowpark, se zábavnou, novou osmisetmetrovou snowcrossovou dráhou plnou nenáročných „boulí“. Běžkaři zde najdou 40 kilometrů strojově upravených stop. U bezplatného parkoviště pro 650 aut a 20 autobusů jsou restaurace, lyžařská škola, půjčovna, skiservis. Opodál pak ještě aquaworld, bobová dráha a na zamrzlém jezeře nejdelší česká bruslařská dráha – měří 11 kilometrů. V okolí k ubytování slouží 3500 lůžek.
„Díky tomu, že jsme v rámci pobytových balíčků nabídli až padesátiprocentní slevy na skipas, začaly k nám jezdit lyžovat rodiny až z Liberecka či Ostravska, které mají kopce za humny. Tyto velkorysé výhody zachováme i letos. Projevují se na počtu ubytovacích rezervací. Těch už je víc než ve stejné době loni,“ říká šéf marketingu Martin Řezáč. K dispozici je i Euroskipas Šumava, který lidem umožňuje tři dny lyžovat u Lipna a další dva v hornorakouských střediscích Sternstein a Hochficht.
#####Zadovští se letos zaměřili na snowboardisty
Šumavský Lyžařský areál Zadov letos překvapí hlavně snowboardisty, pro které vylepšil snowpark. Přibyly terénní vlny pro skoky, chybět nebude ani klopená dráha nebo oblíbené zábradlí. K dispozici je zde sedm sjezdovek dlouhých 4,5 kilometru většinou lehké až střední obtížnosti s pěti vleky a dvěma sedačkovými lanovkami. Jedna jezdí na vrch Kobyla, druhá na Churáňov. Další dva vleky jsou k dispozici v nedalekých Nových Hutích, kde jsou sjezdovky vhodné spíš pro začínající lyžaře, rodiny s dětmi nebo lyžařské kurzy. Areál provozuje ČSTV, který pro ty, kteří už nebudou chtít lyžovat, připravil odpočinkový koutek v hotelu Olympia. Dospělí zde mohou vyzkoušet vířivku.
V zadovském areálu je k dispozici 13 zasněžovacích tyčí a tři sněhová děla a nová fréza. V okolí je pak řada atraktivních lyžařských stop. „Do budoucna musíme přemýšlet o rozšíření umělého zasněžování, protože zatím jím pokryjeme jen polovinu sjezdovek,“ říká ředitel areálu Milan Čertík. Do zahájení sezony by se měla rozjet i sezonní autobusová linka z Prahy, do níž promluví také majitelé penzionů. „Jízdní řád ale dáváme teprve dohromady. Podrobnosti budou na našich webových stránkách,“ uvedl Čertík. Podle znalců místních poměrů je zřejmé, že zadovský areál, má-li si udržet konkurenční schopnost, musí v budoucnu projít další modernizací, hlavně přepravních zařízení a už zmíněného zasněžování. Prostor je i pro doplnění služeb, včetně sociálních zařízení a občerstvení.
Vedle peněz ČSTV, který o investicích rozhoduje, však na Zadov míří i soukromé investice. V poslední době se například týkaly sportovně-relaxačního centra, které doplnilo nabídku pro využití volného času. Je v něm bowling, trenažéry, kulečník, prodejna a půjčovna sportovních potřeb. A také infocentrum. Hotely sice mají své restaurace, ale když v zimě není sníh nebo se lidé k večeru vrátí z lyžování, často není co dělat, říkají zasvěcení. Právě tudy vede cesta - ne v pouhém rozšiřování lůžkové kapacity, ale ve zkvalitňování služeb a nabídky pro volný čas.
#####Plány na lanovku do Rakouska se blíží realizaci
Přestože oba jihočeské areály podmínky pro lyžaře stále zlepšují, spousta Jihočechů jezdí přes Horní Planou a Novou Pec do lyžařského centra Hochficht (20 kilometrů sjezdovek, tři lanovky, pět vleků), ležícího na rakouské straně Šumavy. Nyní českým lyžařům svitla naděje, že by se na Hochficht mohli dostat přes kopce snadněji a rychleji než dosud po úzké a mnohde zdevastované lesní silničce, kde mají problém se vyhnout dvě auta, natož dva autobusy. Dala jim ji Správa Národního parku Šumava, která poprvé po 13 letech jednání připustila, že by bylo možné vybudovat kabinkovou lanovku z Nové Pece-Klápy na vrchol Reischelberg, který je součástí Hochfichtu.
Měřila by dva kilometry a přišla na zhruba 200 milionů korun. Zájem o ni mají podle starosty Horní Plané Jiřího Hůlky nejen investoři z Česka, ale i zahraničí. Nyní se má zpracovat studie, která pomůže vybrat nejšetrnější řešení. Ve hře je i elektrická dráha či ekologické autobusy. Podle jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly jde o průlomové stanovisko správy parku, která se tak dostává na stejnou notu jako Jihočeský kraj. „Budeme společně hledat nejlepší variantu pro místní obyvatele, podnikatele i návštěvníky národního parku a ochranu přírody,“ řekl ředitel správy parku František Krejčí. Pokud by lanovka vedla nad korunami stromů a tichý chod by neplašil zvěř v podrostu lesa, správa parku by se jejímu vybudování nebránila.
Na rozhodnutí Čechů čekají i Rakušané, kteří už mají projekčně připravenou sedačkovou lanovku na Reischelberg, kam lyžaře zatím vytáhne dnes už zastaralá kotva. „Vyčkáváme, jak dopadnou jednání o propojení areálu z české strany,“ uvedl ředitel střediska Richard Brillinger. Čeští lyžaři zatím musí tam a zpět urazit 90 kilometrů. A jejich počet neklesá. V průměru jde ročně o 80 tisíc lidí. To si uvědomují i starostové obcí na Lipensku, kteří po vybudování lanovky volají řadu let.
