Skicross. Šup dolů s ostatními blázny | E15.cz

Skicross. Šup dolů s ostatními blázny

Zdeněk Koza

Mostečanka Simona Strychová přivezla z mistrovství světa ve skicrossu na Novém Zélandu poprvé ve své kariéře šesté místo.

Olympijský sport skicross, který si v posledních letech získává stále vyšší diváckou oblibu, našel své přívržence i na severu Čech. Mostečanka Simona Strychová se ve svých dvaceti letech poprvé zúčastnila mistrovství světa juniorů.

„Úkol je jednoduchý, stoupnete si na start s dalšími třemi blázny a pustíte se ze svahu tak, abyste byli první v cíli,“ popisuje Strychová disciplínu akrobatického lyžování. Ta spojuje rychlost a techniku z alpského lyžování s náročností a adrenalinovým pojetím freestylového lyžování.

Jak jste se dostala ke skicrossu?
Asi jako většina z nás. Základy získáte v alpských disciplínách a po čase zjistíte, že vám chybí více adrenalinu, více kontaktu, více skoků.
Skicross proslavil v Česku náš nejlepší závodník Tomáš Kraus. V čem je jeho kouzlo?
Byl prvním, kdo k tomu přistupuje ne jako k zábavě, ale jako k plnohodnotnému sportu. Žádné párty, žádné velké popíjení, ale náročná letní příprava, tvrdý trénink na svahu. To ho odlišuje.

Chcete jít stejnou cestou?
Rozhodně. Myslím, že mám dobrého trenéra, Luďka Čeřovského. Můj otec je bývalý kulturista, takže ten mi připravil trénink pro letní přípravu, kde nabírám výbušnost, sílu a vytrvalost. Věřím, že se to projeví i v závodech.

Zbývá vám vůbec nějaký volný čas?
Toho mám poskrovnu, protože studuji druhým rokem právní fakultu v Plzni, ale nestěžuji si. Sport mám fakt ráda a lyžování miluju a škola je životní jistota.

Lidé si představují adrenalinové sportovce drsněji, než jak vypadáte. Vnímáte to?
To jsou asi zastaralé informace. Ve světovém startovním poli se sice pohybují piercingové a potetované drsňačky, ale těch je málo. Většina z nás je úplně normálních.

Co vás na skicrossu baví? Stojíte čtyři na startu, čekáte na znamení. Hned začne boj o nejlepší pozici. Do toho rychlost a skoky. To vše zabalené do krásné zimní krajiny. Co víc si přát. Vlastně ještě něco, vyhrávat.

Jste úspěšná?
Ještě asi ne. Už jsem byla druhá a třetí na republikovém šampionátu i v Českém poháru. Mám mezi českými juniorkami nejvíce bodů ve světovém žebříčku, ale úspěšná ještě nejsem. Chtěla bych závodit se světovou špičkou a dělat dobré jméno českému skicrossu. Pokud by tohle platilo, pak bych řekla, že jsem úspěšná.

Ani šesté místo z mistrovství světa není dobré?
Je to super pocit, dojet šestá. Poprvé jsem byla v takové konkurenci. Čtyři ze soupeřek byly na nedávné olympiádě a mně se jednu z nich podařilo vyřadit. Získávám body a medaile na mezinárodních mistrovstvích jednotlivých evropských států, ale tohle byl zatím můj největší úspěch. Jen mi z toho nějak vyplývá spíše další práce, než uspokojení.

Jaký je Nový Zéland?
Stejný jako na pohlednicích. Zelený, voňavý, krásný se zasněženými horami. Škoda, že nebyl čas na to ho poznat více.

Co vás nyní čeká?
Celý podzim budu věnovat přípravě na další sezonu. V Česku je problém, že neexistují žádné specializované tratě pro trénink. Takže mne čekají Alpy, kde budu najíždět kilometry na Super G a pak hodiny trénovat skoky.

To je tréninková část. A ta závodní?
Rozhodně bych ráda zvítězila na republikovém šampionátu a obhájila titul v Českém poháru. V lednu se koná Univerziáda v Turecku, kam bych se chtěla kvalifikovat, ale to hodně záleží na našem svazu. A samozřejmě se zúčastním i několika závodů evropského poháru.

Autor: Zdeněk Koza
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!