Další kříž za Martina Fruvejna z Podolí přečkal nepovšimnut i úterní pietní akt, který u památníku proběhl. 28. šlechtic byl odsouzen spolu s ostatními, ještě ve vězení ale spáchal sebevraždu. Exekuce tedy byla vykonána pouze symbolicky na jeho mrtvém těle.
Ztohoven chce akcí vyvolat debatu o naší historii a současnosti a poukázat na význam obdobných památníků. „Řekli jsme si, že pokud bylo v roce 1621 popraveno 28 lidí, proč se máme na Staromáku koukat pouze na 27 křížů. Jak k tomu přijde ten chudák Martin Fruvejn, kterého zřejmě umučili ještě před popravou, což se jim nehodilo do krámu, a tak o něm řekli, že spáchal sebevraždu,“ řekl pro server iDNES.cz člen skupiny Jan Taar.
Historici se na tom, zda je v hodné nový kříž zachovat, nedokážou shodnout. „Já si myslím, že to umístění 28. kříže je naprosto opodstatněné. Protože těch takzvaných 27 českých pánů bylo ve skutečnosti opravdu 28,“ řekla ČT historička Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Marie Koldinská.
Vedoucí katedry historie Západočeské univerzity v Plzni Jan Kumpera má ale opačný názor. „Musím trvat na tom, že 21. června bylo na Staroměstském náměstí popraveno 27 předáků,“ uvedl pro ČTK. Poprava Martina Fruvejna z Podolí byla totiž vykonána několik dní před hromadnou exekucí, a to na Bíle Hoře. Podle Kumpery by se s dějinami takto manipulovat nemělo.
Pražský primátor Bohuslav Svoboda dnes ČTK řekl, že záležitost bude konzultovat s odborníky. Pokud se opravdu jedná o historicky významný fakt, tak by mu 28. křížek nevadil, ať už vznik jakýmkoli způsobem.
Zásadně proti je ale Technická správa komunikací, která pražské chodníky udržuje. „Jedná se o zásah do dlažby chodníku, který nikdo nepovolil. Dlažbu uvedeme do původního stavu. Podle vyčíslené škody pak zvážíme podání trestního oznámení,“ řekl pro iDNES.cz mluvčí TSK Tomáš Mrázek.
Skupina Ztohoven se proslavila tím, že se nabourala do vysílání České televize a do pořadu Panorama umístila fingovaný výbuch jaderné bomby.
O uvedení další části historie Staroměstského náměstí na pravou míru usiluje již 21 let Společnost pro obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Mariánský sloup, který stál na místě dřívějšího popraviště, byl v listopadu 1918 stržen davem jako symbol habsburské nadvlády. Jeho vznik ale v roce 1648 iniciovali pražští měšťané jako dík za to, že ubránili město před švédskou armádou.
