Šlapanické muzeum nabízí království šroubků a matiček Merkuru

Co ukáže nejpoužívanější internetový vyhledávač světa po zadání slova Merkur? Jako první nabídne odkaz vedoucí na stránky české kovové stavebnice Merkur. Planetě hvězdné soustavy je vyhrazena až druhá příčka. Sláva legendární české stavebnice se zkrátka dotýká hvězd. „Výstava Merkuru, která je průřezem historií kovových stavebnic, je vůbec první na jižní Moravě,“ říká Martina Krajíčková ze šlapanického muzea. To pořádá výstavu nazvanou „Merkur je věčný“ k pětaosmdesátiletému výročí zahájení výroby stavebnice ve spolupráci se sběratelem kovových stavebnic Jiřím Mládkem.

Výstava začíná ve čtvrtek 18. března a největším lákadlem je téměř šestimetrový model ivančického vlakového viaduktu. „Stavěl jsem jej dva měsíce a k jeho sešroubování bylo třeba osmnácti tisíc šroubků a také matiček,“ říká Mládek o dominantě výstavy, na jejíž stavbu by bylo třeba třicet krabic Merkuru. Atrakcí výstavy je i velké ruské kolo, zmenšený tkalcovský stav nebo legendární uhelné rypadlo z přebalu stavebnice Merkur 3 z roku 1976.

Šlapanická expozice nabízí přes sto modelů postavených nejen z Merkuru. „Návštěvníci uvidí také kovové vláčky a další hračky od výrobce Merkuru, ale i další české kovové stavebnice Inventor, Metropol nebo stavebnici nazvanou Vašek,“ říká Krajíčková.

Barevné kovové pásky a desky spojují s pomocí drobných šroubků a matiček už čtyři generace dětí i rodičů. „Na výstavě si prarodiče zavzpomínají na své mládí u historických krabic Merkuru a užijí si i děti, pro které je připravena tvůrčí dílna. Přímo na výstavě si tak mohou s Merkurem pohrát,“ popisuje Krajíčková.

Stavět z Merkuru v mládí zkoušel téměř každý. „Jako kluk jsem byl nejvíce fascinován vším, co se hýbe, a proto jsem se zajímal hlavně o auta, vlaky, letadla a stroje. Dodnes jsem pyšný na jeřáb, který se mi podařilo díky stavebnici Merkur postavit,“ říká primátor Brna Roman Onderka.

Mladí Brňané, kteří stavebnici nevlastní, si s ní mohou pohrát po celý rok v kroužku mladých stavitelů Merkuru, který v lužáneckém Centru volného času vede Růžena Valehrachová.

Druhá největší, čtyřkilová, krabice Merkuru dnes stojí přibližně 2200 korun. Srovnatelná čtyřkilová stavebnice stála podle Mládka v roce 1930, kdy byl průměrný plat asi osm set korun, 450 korun. Dříve tedy byla stavebnice luxusním zbožím.

Výrobu Merkuru obnovil v Polici nad Metují v roce 1994 Jaromír Kříž. Odtud dnes stavebnice vyváží do celého světa. „Ročně vyrobíme asi padesát tisíc krabic Merkuru. Každý rok navíc přijdeme s novou tematickou stavebnicí,“ říká Kříž. Po tématech letectví nebo armády se letos příznivci stavebnice mohou těšit na robotiku. „Děti si budou moci sestavit model robota, kterého pomocí počítače naprogramují a rozpohybují,“ popisuje Kříž.

Stavebnici Merkur chce Kříž dostat do českých škol jako součást výuky logiky a robotiky. „Děti by na počítači pomocí speciálního programu mohly konstruovat z dílů Merkuru, a připravit se tak na technické vzdělání. Merkur již dodáváme do škol v Rakousku,“ říká Kříž.

Že stavebnice může člověka profesně nasměrovat, potvrzuje i stavební inženýr z Brna Miroslav Dorazil. „Z Merkuru jsem hodně stavěl, třeba jeřáby. Stavebnice totiž rozvíjí technické myšlení, takže mě nechtěně připravila na mou profesi,“ myslí si Dorazil.

O tom, že Merkur není jen hračkou pro děti, svědčí, že Otto Wichterle na Vánoce roku 1961 postavil z Merkuru prototyp odstředivého odlévacího zařízení, na němž vyrobil první kontaktní čočky. Ty se rychle rozšířily do celého světa.

„Ve vědecké oblasti dnes Merkur využijí hlavně konstruktéři robotů,“ říká Kříž. V květnu loňského roku vyhráli maturanti z Litomyšle s robotem, který byl sestaven i z Merkuru, první cenu v konstrukční soutěži ve Spojených státech.

Kříž připomněl další zajímavý výtvor, tentokrát z Plzně. „Žák základní školy z Merkuru postavil funkční výdejní limonádový automat na mince. Děti mají velkou fantazii,“ uzavírá Kříž.