Ještě před pěti lety k 75 výročí legendární značky na každého obyvatele Země připadalo v průměru 62 kostek Lega, nyní statistický podíl jednoho pozemšťana bez ohledu na věk na skládačce vzrostl o dalších 18 kostiček na 80. Číslice je to přímo symbolická, právě tolik let totiž tento týden uplynulo od založení firmy, jejíž jméno zná snad každé dítě ve vyspělých zemích světa.
Dějiny nynějšího co do výše tržeb týče třetího největšího výrobce hraček světa začal psát prostý tesař, který se přes nepřízeň života nenechal svést z kurzu, který si sám pevně určil. Ole Kirk Christiansen se narodil v roce 1891 na tehdy chudém Jutském poloostrově. V roce 1916 otevřel svou dílnu, kde pracoval jako tesař a truhlář po osm let. V roce 1924 mu však dílna i s celým domem vyhořela poté, co dva z jeho čtyř synů při hře se sirkami založili požár.
Od dřeva k plastu
O osm let později si Christiansen v Billundu otevřel novou provozovnu, v níž vyráběl žehlící prkna, židle a dřevěné hračky. Pro založení podniku si snad nemohl vybrat nevhodnější dobu: nejenže právě zuřila světová hospodářská krize, jen měsíc poté mu navíc zemřela manželka. Ale truhlář prokázal velkou houževnatost. Do nového podniku si přivedl svého tehdy dvanáctiletého syna Godtfreda Kirka a po dvou letech dal firmě jméno, které nosí dosud. Název Lego vznikl jako zkratka slovního spojení „Leg godt“, jež v překladu znamená „hezky si hraj“.
Otec Christiansen položil základy podniku, jeho syn byl bohem nadaný puntičkář, který dokázal firmu dále rozvíjet. V roce 1935 Lego vyvinulo svou první stavebnici a krátce poté Christiansenové v dílně vyvěsili dřevěnou tabulku s rodinným mottem: „Jenom to nejlepší je dost dobré“.
Zásadní průlom Legu přinesl odklon od dosavadního používaného materiálu - dřeva. Hned po skončení druhé světové války firma jako první v Dánsku vyvinula zařízení na odlévání umělohmotných materiálů a ihned s nimi začala experimentovat.
Přístroj umožnil další vynálezy. Patřily mezi ně umělohmotné kostky, které se „spojovaly samy“, jak se tehdy firma předchůdcem nynějších již klasických kostek chlubila v reklamách. Měly pět a osm výběžků a k sehnání byly pouze v Dánsku. V roce 1954 Godtfred Kirk při plavbě do Británie seznámil s prodejcem, který byl přesvědčen, že Legu chybí jednotící systém. Jejich rozhovor byl pro další směřování firmy naprosto určující.
Pro německý trh nevhodný?
V roce 1955 sestával sytém lega z 28 různých stavebnic. Z jejich prezentace na hračkářském veletrhu v Norimberku se Christiansen vrátil domů zdrcen. Řekli mu tam totiž, že je Lego pro německý trh zcela nevhodné. Přesto firma nasadila ofenzivní kurz a v roce 1956 otevřela první zahraniční filiálku Hohenwestedtu v severoněmecké spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko.
Z technického hlediska o úspěchu firmy rozhodl rok 1958, protože do té doby spolu „prakostky“ Lega držely jen nepříliš přesvědčivě. Právě tehdy si však podnik nechal patentovat svůj zásadní vynález, jenž umožnil, že se výběžky z horní stěny kostiček důkladně upevnily v dutinách jejich spodní části. Spojení dvou kostek tak bylo od té chvíle stabilní.
Přestože platnost patentu již dávno vypršela a navíc vznikla celá řada různých imitací, například v někdejším Východním Německu, drží si Lego stále své neotřesitelné postavení. Kratičká krize firmy z let 2003 až 2004 je už překonána, tržby Legu každoročně rostou. Britské Sdružení prodejců hraček (BATR) ocenilo Lego jako hračku 20. století, předstihlo plyšové medvídky a dokonce i populární panenku Barbie.
Kdyby se kostky vyrobené jen v loňském roce spojily dohromady, jejich sloupec by se kolem Země obtočil šestnáctkrát. A od letoška je Lego zapsáno v Guinnessově knize rekordů jako „největší výrobce pneumatik“. Podnik, jenž dosud zůstává rodinnou firmou, maličkých gumových pneumatik ročně vyrobí přes 300 milionů.
