Slavní bratři se přou: je lepší Plzeň nebo Ostrava? | E15.cz

Slavní bratři se přou: je lepší Plzeň nebo Ostrava?

Lobkowicz versus Lobkowicz, i to je souboj Plzně s Ostravou o titul Evropského města kultury.

František a Jaroslav Lobkowiczové jsou bratři. Jen teď každý fandí jinému městu. Jaroslav z rodných Křimic drží palce Plzni, František Václav zase Ostravě, kde je sídlo ostravskoopavské diecéze, již má jako biskup na starosti.

Z Plzně do světa

„Jsme z pěti dětí, brácha Jaroslav je druhý nejstarší, já čtvrtý v pořadí. Naše rodina je z Křimic, tam jsme vyrůstali a bratr tam stále žije. Mne osud zavedl do Ostravy,“ vysvětluje mladší z bratrů, František Václav.

V Plzni ještě odmaturoval, pak šel na teologii a do rodného města už se nevrátil. Po studiích a po vojně dostal jako kněz umístěnku na druhý konec republiky. Nejdříve do Frýdku-Místku, pak do Jabunkova a Českého Těšína.

„Říkal jsem si, půjdu kamkoli, jen ať to není Ostrava. A pak to přišlo, poslali mě na faru do Ostravy-Mariánských Hor,“ vzpomíná s úsměvem biskup na svá kněžská léta. To Jaroslav zůstal věrný Plzni a svým Křimicím.

„Mám kořeny v Plzni, tady je i moje práce. Na rozdíl od bratra jsem nebyl zaměstnancem, který musel putovat, kam ho poslali,“ vysvětluje plzeňský šlechtic. I on ale na čas Plzeň opustil. „Dvacet let jsem žil v Německu, pořád jsem ale věřil, že se do Česka vrátíme. I proto jsem děti učil česky a tvrdil, že to budou potřebovat. A povedlo se,“ zmiňuje Jaroslav dlouhou pauzu po roce 1968.

Doma je v Křimicích

V devadesátém roce se Jaroslav vrátil z ciziny domů, František zase putoval za prací do Prahy, byl světícím biskupem. V roce 1996 přišla nabídka, která se neodmítá: stal se biskupem právě vznikající ostravsko-opavské diecéze.

„Svatému otci se neříká ne,“ dodává žertem. A tak místo vzal. Ostravě přišel na chuť. „Teď už je Ostrava můj domov. Byť stále říkám, když jedu do Křimic, že jedu domů,“ popisuje biskup Lobkowicz. Ve městě se o něm ví, že rád zajde na extraligový hokej. „Před několika lety jsem se přistihl, že když hrají Vítkovice s Plzní, už fandím domácím,“ říká jednoznačně. „Fandím Plzni, to je jasné,“ oponuje stejně pevně Jaroslav. „Teď jsem třeba rád, že ve fotbale jsme na špici tabulky a porazili jsme i Spartu. Jak je na tom Ostrava, ani nevím,“ říká trochu provokativně starší bratr. Rozepře kvůli rozdílným sympatiím k rozdílným městům či týmům ale vylučuje.

„Občas se ze srandy poškorpíme, vlastně se tak nějak bratrsky pohádáme. Nikdy toale není nic vážného,“ dodává plzeňský kníže.

Sedm důvodů pro Plzeň

Když Jaroslav zmiňuje důvody, proč by se Evropským hlavním městem kultury měla stát Plzeň, je křimický patriot rozhodný. „Plzeň už podle mne dávno městem kultury je, rozhodně je mnohem kulturnější než Ostrava,“ začíná bojovně povídání o kandidatuře obou měst plzeňský politik a podnikatel a hned přidává sedm pádných argumentů, proč by se měli komisaři rozhodnout osmého září právě pro město piva:

1) Královské město. V době, kdy Ostrava byla v podstatě ještě vesnicí, Plzeň už se pyšnila přízviskem královské město.

2) Vzdělaní dělníci. Obě města byla hodně průmyslová, ale místní dělníci k práci potřebovali vždy vzdělání a značnou zručnost. Ráz výroby vyžadoval vyučené lidi, kteří se hodně specializovali – na rozdíl od Ostravy a dalších českých měst, kde mnohdy stačila pouze síla.

3) Školy. Plzeň má dlouhou tradici školství, školy jsou na úrovni. V centru jsou třeba budovy gymnázií, které mají dlouhou historii.

4) Divadelníci. Z plzeňského divadla se chodilo rovnou do Národního divadla, plzeňská scéna byla posledním předstupněm před pražskými divadly. Lidé mají o divadlo stále zájem, většina představení jsou vyprodaná. Dokonce i zastupitelé tuto sféru podporují, dávají do divadel, a do kultury vůbec, dost peněz. Navíc se tady rýsuje projekt budovy nového divadla, které by mohlo u Plazy stát během několika let.

5) Muzea, galerie tady mají dlouhou tradici. Západočeské muzeum podporoval už císař František Josef I., to byl jeden z prvních a největších mecenášů. V galerii je minimálně jednou za měsíc nová vernisáž – pořád se tady, a nejen v galerii, něco děje.

6) Nové věci. Plzeň se nebojí, neuzavírá se před novými věcmi. Jednou z nich jsou určitě kašny na náměstí Republiky. Uměla využít staré budovy ve Škodovce – Techmánia teď zábavnou formou představuje vědu a techniku. Ve městě vyrostla Západočeská univerzita, studenti také mění atmosféru.

7) Okolí a řeky. Málokdo má tak krásné okolí jako Plzeň.„Okamžitě se mi vybaví Kozel, připomenu Křimice. A taky soutok čtyř řek – to nemá kromě Plzně snad nikdo, nejen Ostrava,“ uzavírá Jaroslav Lobkowicz.

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Články odjinud