Slavní lidé z krajiny pod Bekydami rychle utíkali. Ten nejslavnější se vracel

Kniha, která by lidem připomínala slavné rodáky Frýdecko-Místecka, zřejmě neexistuje. Sedmička ji vytvořila a čtenáři z ní vyberou toho, kdo si zaslouží titul Největší rodák.

Leoš Janáček patřil málem Novojičínsku Hukvaldy leží v podhůří Palkovických hůrek pod zříceninou středověkého hradu. Turisty z celého světa ale do malebné vesnice táhne především hudební skladatel Leoš Janáček, který se tam před 156 lety narodil. S Janáčkovým jménem se tam lidé setkávají téměř všude. „Janáček Hukvaldy proslavil. Jezdí k nám kvůli němu lidé z celého světa,“ říká starostka Jaroslava Michnová.
Podle některých pramenů ale stačilo jen pár dní a malý Leoš přišel na svět v Příboře na Novojčínsku, kde rodina Janáčků žila a který dal světu i jiného velkého rodáka Sigmunda Freuda. Janáčkův otec učitel ale přestoupil na hukvaldskou školu a stěhování těhotnou maminku tak vyčerpalo, že brzy porodila syna Leoše. Ač se Janáček brzy odstěhoval, do Hukvald se stále vracel. Obec ho jmenovala čestným občanem po velkém úspěchu opery Její pastorkyňa v Národním divadle. „Vždyť víte, že celou duší lnu k těm našim chaloupkám, k těm lesům, ku všemu jak to leží a běží pod Hukvaldy,“ vyznal se Janáček. Svým dílem předběhl dobu a na uznání dlouho čekal. Dodnes jeho umění více obdivují lidé ze světa než z České republiky. „Janáčkova hudba zažívá ve světě boom. Zvláště ho milují Angličané, objevili ho i Francouzi, hraje se v Japonsku, ale také třeba v Turecku,“ říká Veronika Vejvodová z Moravského zemského muzea v Brně.
Rodáka, který přesáhl hranice České republiky, má Frýdek-Místek. Ač jeho dílo není příliš známé, byl v roce 1970 navržen na Nobelovu cenu za literaturu. Je to frýdecký rodák, syn horníka Óndra Lysohorský, jehož rodné jméno je Ervín Goj. Znalci ho považují za tvůrce lašského básnického jazyka. Žil hlavně na Slovensku, ale také na území bývalého Sovětském svazu. Přeložil poezii Borise Pasternaka, Marie Cvetajevy, Anny Achmatovové. Jeho verše vyšly v angličtině, němčině, francouzštině, řečtině, norštině.
Jeho rodný dům komunisté zbořili. Lysohorského pochovali ve Frýdku a od roku 1995 má v Muzeu Beskyd samostatnou expozici. Daleko blíž než k Lysohorskému mají lidé k básníkovi Petru Bezručovi. Po celém kraji jsou po něm pojmenovány ulice, školy, divadlo, hotely. Narodil se ale v Opavě jako Vladimír Vašek.

Janovice mají zbojníka a hokejistu

Jméno, které má na vývěsním štítě mnoho hostinců pod Beskydami, je lidmi milovaný zbojník Ondráš. Narodil se v roce 1680 bohatému fojtovi z Janovic jako Ondřej Fuciman. Chodil na gymnázium v Příboře, které ale nedokončil. Založil s kamarádem zvaným Juráš zbojnickou družinu, která v kraji napravovala „panské křivdy“. O jeho hrdinských činech kolují legendy. Roku 1715 ho v hospodě ve Sviadnově zavraždil právě jeho druh Juráš. Toho pak vrachnost krutě popravila – lámala ho v kole. V hostinci Ondráš, kde se narodil, je pamětní deska. Daleko větší užitek než z Ondráše má ale nyní vesnice z dalšího rodáka, trojnásobného mistra světa v hokeji a vítěze slavného Stanley Cupu Pavla Kubiny. „Pravidelně se do Janovic vrací. Má tady rodiče, pořádá fotbalové turnaje, vozí k nám slavné sportovce, velkoryse dotuje sport,“ říká starosta Vladimír Kostruha. Ve Frýdlantu nad Ostravicí se narodil český malíř a grafik Ferdiš Duša. Nejslavnější jsou cykly dřevorytů čerpajících z Ostravska, Těšínska a také Slovenska. Ilustroval tvorbu Petra Bezruče i dalšího rodáka z Frýdecko-Místecka, spisovatele Vojtěcha Martínka, který se narodil v Brušperku. „Na poslední roky života se Duša vrátil domů. V kulturním domě je jeho expozice. Máme od něho asi dvacet obrazů,“ říká Iva Lichnová z městského úřadu. Ve Frýdlantu nad Ostravicí prožil dětství folkový zpěvák Pavel Dobeš. Už roky žije v Hradci Králové. „Ve Frýdlantu už nikoho nemám, ale rád vzpomínám. Hodně jsme si tam s kluky užili venku, skákali jsme přes potoky, chytali žáby
a ryby,“ vzpomíná Dobeš. Ve Frýdku se narodila režisérka Irena Pavlásková, kterou nejvíce proslavil film Čas sluhů. Dala v něm hlavní roli výrazné české herečce Ivaně Chýlkové, která také prožila ve Frýdku-Místku dětství. Roli ale nedostala ze staré známosti. „S Irenou jsem se ve Frýdku-Místku nepotkala,“ říká Chýlková. Už dlouho žije v Praze. „Dětství ve Frýdku-Místku bylo pěkné, ale město mi k srdci nepřirostlo,“ přiznává herečka. Zpátky by už nešla. Před několika roky se přesto účastnila petice proti tomu, aby ve Frýdku-Místku vládli komunisté. Ti jsou na radnici společně se socialisty dodnes. Na okraji okresu, ve Vendryni, žije populární zpěvačka Ewa Farna. Je patriotka. „Vendryně se mi líbí, ráda chodím do Beskyd,“ říká zpěvačka.