Na dortu mají tolik svíček, že se jim tam jen těžko vlezou. Stejně tolik vzpomínek nosí v hlavě. Lidí, kterým je více než sto let, na jihu Moravy neustále přibývá. Letos je jich pětaosmdesát, což je po Praze nejvíce z České republiky. A bude jich ještě více. „Počet stoletých je o čtrnáct vyšší, než loni. Vysokého věku se přitom dožívají hlavně ženy. Těch je letos devětašedesát. Mužů pouze šestnáct,“ uvedl Kamil Vařeka z České správy sociálního zabezpečení. To, že se počet starších lidí na jihu Moravy zvyšuje, vysvětlují odborníci jednoduše. „Jihomoravané mají pro život dobré klima a příznivé životní podmínky. A to z jedné třetiny ovlivňuje dlouhověkost. Je tady také více vesnic, lidé nežijí tak hektickým životem jako ve velkých městech, nejsou pod tlakem a nepůsobí na ně tolik stres,“ objasnil dlouhověkost Jihomoravanů primář geriatrické kliniky Fakultní nemocnice Brno Petr Weber. Nejstarší ženou jižní Moravy je stošestiletá Julie Vašíčková z Prušánek na Hodonínsku. „Rodina mi nechala k narozeninám vyrobit pohár a udělat diplom, na kterém mě označila za rekordmanku v běhu na celoživotní trať,“ uvedla Vašíčková.
Mezi nejstarší ženy Brna patří Filoména Cejnarová z městské části Bystrc, která jedenáctého srpna oslavila už stopáté narozeniny. Dvě stoleté ženy žijí také například v brněnské městské části Vinohrady. „Nevím proč, ale starým lidem se u nás daří. Dokonce u nás žil i významný univerzitní profesor a veterinář Jaroslav Kábrt, který se dožil sta let,“ uvedl starosta Vinohrad Jiří Čejka.
Podle Webera se za posledních sto let zvýšila průměrná délka života až dvakrát.
„Z původních čtyřiceti let průměrné délky života jsme dnes v Česku na devětasedmdesáti u žen a třiasedmdesáti u mužů. Ve světě se řada lidí dožívá i věkové hranice, která je kolem sto dvaceti let. Je to vůbec největší úspěch lidstva. Může za to kvalitní medicína i zdravější styl života mnohých lidí,“ myslí si Weber.
To potvrzuje i brněnský sociolog Ivo Možný z Masarykovy univerzity. „Průměrná délka života poroste. Třeba v roce 2050 bude ve věku kolem sta let husákovská generace, tedy velmi silný ročník. Je proto pravděpodobné, že i stoletých bude více,“ uvedl Možný. Jak tvrdí, podle odhadů bude mít v té době až tři čtvrtě milionu lidí v zemi více než osmdesát let.
Kdo se o ně postará?
Kdo se o tyto dlouhověké bude starat, to zatím odborníci netuší. „Je mnoho teorií, jak to bude vypadat. Jedna z nich říká, že lidé se o důchodce postarají bez problémů. Dnes mladý člověk vydělává přibližně na jednoho důchodce. V budoucnu zaplatí život dvou, čemuž do jisté míry pomůže technologický pokrok a vyšší vzdělanost,“ uvedl demograf Bohumil Minařík. Geriatr Weber si však myslí, že bude problém se o všechny postarat. „Musíme si uvědomit, že staří lidé potřebují většinou naši pomoc. Ne všichni žijí aktivně. Jestli tedy bude v příštích letech třetina starých lidí, pak se o ně další třetina bude muset starat v domovech důchodců,“ říká lékař. Aby se lidé dožili vysokého věku, měli by žít aktivně a zdravě. I tím totiž dokážou do velké míry ovlivnit, kolika let se dožijí. „Důležité jsou procházky na čerstvém vzduchu i v pozdějším věku, pestrá strava a málo alkoholu. Pacientům vždy říkám, že ideální je sklenka vína nebo malé pivo. Víc už ale ne,“ doporučuje Weber. Dlouhověkost je ale dána z jedné třetiny i geneticky. „Pak samozřejmě existují případy těch, kteří kouřili dvacet cigaret denně a dožili se devadesátky. To už je ale spíš štěstí,“ tvrdí Weber.
Znáte ve vašem okolí jubilanta, který překročil sto let věku? Je jeho životní příběh zajímavý? Pište na redakcebrno@mf.cz.
