Směr Záhřeb: ČSA vyrazily do světa | E15.cz

Směr Záhřeb: ČSA vyrazily do světa

Zapózovat před strojem, nasednout a vzhůru do Záhřebu. Přesně před osmdesáti lety otevřely aerolinky první mezinárodní linku.

Vstup amerického jednoplošníku Ford Tri-Motor do československé letecké historie byl šťastný. Zákazníky i šéfy státních aerolinií bezpečně dopravil z Prahy do Záhřebu.

Byl to premiérový let Československých státních aerolinií na zahraniční lince. Psal se 1. červenec roku 1930.

Sotva dva měsíce poté se stal v Bedřichově u Jihlavy hlavním aktérem největšího leteckého neštěstí první republiky.

Jen pro bohaté…

Slavná část příběhu začala jednu minutu po desáté hodině dopoledne. Z ranveje kbelského letiště zamířilo k nebi třetí letadlo toho dne. Za kniplem třímotorového stroje seděl zkušený pilot Albert Kocián, na palubě bylo jedenáct pasažérů. Směr letu Záhřeb.

Pro letní měsíce prodloužily ČSA linku, která v té době už sedm let spojovala Prahu s Brnem a Bratislavou.

Ze Záhřebu pokračovali pasažéři za mořem a slunečníky do oblíbených letovisek.

„Na Jadran se za první republiky nejvíce jezdilo vlakem. Létat tam si mohli dovolit opravdu jen ti nejbohatší,“ říká Jan Sýkora z Leteckého muzea ve Kbelích.

Pro lepší představu, letenka do zahraničí stála v roce 1930 zhruba tisíc korun. Kvalifikovaný dělník by za ni v té době utratil celý měsíční plat.

„Míst v letadlech bylo málo. Třeba ve Fordu Tri-Motor mohlo letěl nejvýše čtrnáct lidí a dva členové posádky,“ vysvětluje Sýkora.

…ale bez občerstvení

Přestože bylo létání výlučně pro majetné, letecké společnosti před osmdesáti lety nenabízely zdaleka takové pohodlí, na jaké jsou zvyklí cestující nyní.

Účastníci slavnostního letu do Záhřebu se například nedočkali občerstvení. ČSA začaly poprvé najímat letušky či stewardy až o sedm let později.

Ale řešení měly. „Cestující si mohli před odletem občerstvení objednat. Vyzvedávali si ho na letišti před odletem,“ říká Petr Podzimek z Českých aerolinií, nástupnické společnosti Československých státních aerolinií.

Úspěch smetla bouře

Českou delegaci v čele s technickým ředitelem ČSA Františkem Stočesem přivítali na přistávací ploše v Záhřebu zástupci města, jugoslávské vlády i armády.

Nadšení ale brzy vystřídala tragická kocovina. Letoun Ford Tri-Motor absolvoval na trase do Záhřebu či jen do Bratislavy pouhých osmdesát letů.

Naposledy odstartoval z kbelského letiště odpoledne 22. srpna 1930. V Praze sice vládlo slunečné počasí, ale nad Českomoravskou vrchovinou zastihla stroj prudká bouře s krupobitím.

„Pilot byl bouří buď desorientován, či snad blesk zasáhl letoun, zkrátka velké dopravní letadlo zakolísalo a plným plynem řítilo se kolmo vrtulí k zemi,“ napsal den poté deník Polední list.

Stroj se rozbil o dům v Bedřichově na Jihlavsku, vybuchl a shořel. V troskách letadla zahynulo dvanáct cestujících. Neštěstí přežil jediný.

Tragická nehoda letounu alespoň přispěla k rozvoji domácího letectví. Základní výbavou letadel se od té doby staly rádiové přijímače, které mohly piloty varovat před nebezpečím.

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!