Snowden z Hongkongu: USA projektem PRISM špehovaly i Čínu

Edward Snowden

Edward Snowden

Bývalý zaměstnanec amerických tajných služeb Edward Snowden, který vyzradil existenci špionážního projektu PRISM, poprvé od upuštění hongkongského hotelu promluvil. Spojené státy v rámci tajného programu PRISM elektronicky špehovaly i Čínu a Hongkong, řekl Snowden v rozhovoru pro deník South China Daily. Šéf NSA Keith Alexander se mezitím v USA snaží přesvědčit senátory, že program Prism zhatil desítky teroristických plánů a Snowden tedy jeho vyzrazením ohrozil americkou bezpečnost.

„Prováděli jsme hackerské útoky na páteřní sítě, jako třeba velké internetové routery, které nám otevřely přístup ke stovkám tisíců počítačů, aniž bychom museli útočit na každý jednotlivý počítač,“ řekl Snowden v rozhovoru pro South China Daily. Ve stovkách z případů byly terčem hackerských útoků také čínské a hongkongské počítače, dodal. Snowdenova aféra tím nabírá diplomatický rozměr a směřuje ke sporu mezi Washingtonem a Pekingem jen krátce poté, co se prezidenti obou zemí sešli za účelem zlepšení vzájemných vztahů. Hlavním tématem nedávné schůzky Baracka Obamy a Si Ťin-pchinga byla právě kyberšpionáž.

Peking: USA jsou pokrytci. Aj Wej-wej: Čína nemá co kritizovat

Snowden do Hongkongu přicestoval 20. května na devadesátidenní turistické vízum. Co udělá, až jeho povolení k pobytu vyprší, není jisté. Informátor dříve řekl, že uvažuje o exilu například na Islandu. Hongkong má se Spojenými státy smlouvu o vydávání zločinců, vydání však musí schválit Čína. Jak se zachová, není jasné.

Snowdenův příběh v Hongkongu vyvolal vlnu sympatie, místní lidé na jeho podporu přišli demonstrovat před americký konzulát s transparenty „Ochraňte Edwarda Snowdena“. Washington také pranýřují čínské státní deníky. Úvodník v Global Times, „hlásné troubě“ čínské komunistické strany, žádal ve jménu vlády od USA vysvětlení. Prokomunistický list Takungpao zas napsal, že „pokud jsou USA opravdovým ochráncem demokracie, lidských práv a svobody, jak o sobě tvrdí, president Obama by se měl lidem ostatních států omluvit za narušení jejich soukromí“. Kritici čínského režimu ale varují, že Peking svojí kritikou jen maskuje podobné špionážní aktivity. „USA se chovají jako Čína,“ napsal například známý umělec Aj Wej-wej.

SnowdenSnowden

Tajná služba NSA, ve které Snowden pracoval jako externista, shromažďovala e-maily, záznamy videokonferencí a hovorů internetových uživatelů po celém světě. Komentátoři odhalení projektu PRISM přirovnávají ke kauze informátora WikiLeaks Bradleyho Manninga, jenž je právě u soudu. A také k aféře Pentagonských dokumentů zveřejněných Danielem Ellsbergem.

Slavný whistleblower se Snowdena zastal

Ellsberg, který v roce 1971 zveřejnil tajný vládní svazek o válečném tažení USA ve Vietnamu, se Snowdena zastal. Aféra je podle známého whistleblowera „největším odhalením v americké historii“. Snowden postupoval správně, protože svým jednáním bránil protiústavním praktikám, argumentuje nyní jednaosmdesátiletý Ellsberg.

Právě o legálnosti projektu PRISM se nyní vede největší bitva, jejímž arbitrem je veřejné mínění. Pokud by Snowden získal status hrdiny, bylo by velice těžké ho postavit před soud. Právě proto se nyní politici i zaměstnanci tajných služeb snaží tvrdit, že Prism byl nejen legální, ale také prospěšný program. Senátní výbor pro tajné služby o programu věděl a každé tři měsíce jeho existenci schvaloval.

„Podle mého názoru bude aféra se Snowdenem testem politického systému a nálad veřejnosti podobně jako u Pentagonských dokumentů. Bude zajímavé pozorovat, co převáží. Zda ochrana lidských práv (tj. i práva na soukromí) nebo obava před terorismem, v jehož jménu se kontrola dat provádí. Nálady veřejnosti v tom mohou sehrát důležitou roli. Tj. zda lidé dají přednost pocitu bezpečí i za cenu, že stát bude šmírovat jejich internetovou komunikaci, nebo zda se proti takovým praktikám ohradí. Pokud to udělají, politici i soudní systém na to zcela určitě nějakým způsobem zareaguje,“ komentoval pro E15 případ analytik Milan Šmíd, který přednáší o médiích a politice na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Národní bezpečnost prizmatem zpravodajců