Už podruhé se umělci sešli na bývalém statku správce lichtenštejnského panství v Širokém dvoře u Břeclavi, aby ho vyzdobili svými sgrafity. Sympozium pro ně připravil sochař a restaurátor Michal Blažek. Zájemci si mohou jejich práci prohlédnout na dni otevřených dveří v sobotu 30. října od dvou do pěti hodin odpoledne. „Jsou tam k vidění například díla akademického sochaře Mario Kotrby a jeho syna Tadeáše,“ láká Blažek.
Koho dalšího jste na letošní sympozium pozval? Svoje sgrafita přijeli udělat například také břeclavský malíř Zdeněk Skála, výtvarník Tomáš Haleš z Vídně či studenti Akademie výtvarných umění Jakub Tytykalo z Břeclavi a Eduard Seják z Prušánek.
Proč jste se sešli právě v Širokém dvoře? Dům patří mojí rodině. Dostali jsme ho zpátky v restituci. Původně tam bydlel správce lichtenštejnského panství. Potom statek koupila moje teta. Komunisté jí ho sebrali a vrátili v dezolátním stavu.
Původně jste tu pořádal sochařská sympozia. Proč jste se rozhodl pro sgrafita? Sochařská sympozia jsme tu organizovali deset let. Jsou náročnější na čas, peníze i na materiál. Jedno takové sympozium nás vyšlo i na dvě stě tisíc korun. Sgrafita jsou mnohem levnější. Na takové sympozium nám stačí i dvacet tisíc. Každý z umělců navíc stihne svoji práci za tři dny, a ne za měsíc.
Mají to umělci v současné době těžší? Není to jednoduché. Lidé chtějí mít auto, dům nebo bazén na zahradě. Až potom možná přijde na řadu socha. Ale to už asi budu v důchodu. Před několika lety jsem byl v Břeclavi u místostarosty žádat o grant. Žádné peníze mi nedal, ale nabídl mi, ať si od něho výhodně koupím pytel brambor.
