Jedni tvrdí, že se počasí zbláznilo. Druzí mají pro extrémně deštivý květen na Břeclavsku „logické“ vysvětlení. Za průtrž mračen může výbuch islandské sopky Eyjafjallajökull, tvrdí mnozí ti, které postihla velká voda.
„Ale to jsou žvásty. Nic takového není možné,“ říká rázně spolupracovník meteorologů Antonín Voznica z Brodu nad Dyjí, kde stojí jediná měřící stanice v okrese.
A co na srážkový květen říkají kapacity z oboru? I ti největší odborníci se přou, co je a není pravda. Těžko říct, žádné vysvětlení nemám. Letošní květen, to bylo skutečně něco mimořádného. Abych pravdu řekl, tak nic podobného si nepamatuju. Spadlo neuvěřitelných sto jedna milimetrů vody, což je čtvrtina celého ročního úhrnu srážek na stanici, která v obci stojí.
Květen byl hodně depresivní. Spočítal jste, kolik bylo slunečných dnů? Opravdu, ale opravdu hodně málo. Rozhodně to nebyl ani týden, asi jen pár dnů. Třeba v roce 1997 také hodně pršelo, ale to bylo něco jiného.
V čem? Hlavně to bylo v létě, přes letní prázdniny. Do nějaké spojitosti bych letošní deště s těmi před třinácti lety nedával. Ale vysvětlení letošního května nemám, žádná logická odpověď prostě není.
Myslíte, že takové počasí se může za rok opakovat? Domnívám se, že to byla výjimka. Ani nechci domýšlet, jaké by to mělo následky, kdyby se to mělo zase opakovat. Ale dá se rozhodně říct, že jižní Morava z toho ještě docela vybruslila.
Ale některé vesnice na Břeclavsku vytrvalé deště zasáhly docela výrazně. To ano, ale na druhou stranu pozitivně zapůsobily Nové Mlýny. Dřív tady byly povodně i dvakrát za rok, od té doby, co to vodní dílo stojí, je víceméně klid. Zajímavé je, že v minulosti byla proti němu velká averze, někteří Nové Mlýny chtěli i vypustit.
