Sopky umí měnit chod dějin, potvrdili vědci. Přispěly i k porážce Napoleona u Waterloo | E15.cz

Sopky umí měnit chod dějin, potvrdili vědci. Přispěly i k porážce Napoleona u Waterloo

Marek Schwarzmann

Planetární geologové odhalili mechanismus, kterým výpary sopek ovlivňují klima. Mohutná erupce dokáže změnit počasí kdekoli na zemi i na desítky let.

Sopečné erupce patří v historii lidstva i planety Země k událostem, které doslova mění kurz dějin. Vždyť i jedna z pravděpodobnějších teorií zániku dinosaurů hovoří o kataklyzmatických dopadech výbuchu pravěké megasopky. Planetární vědec a geolog Matthew Genge z Imperial College London nyní spojil jiné, zdánlivě nesouvisející události a erupci sopky: povídku Vánoční koleda od Charlese Dickense, prohru Napoleona u Waterloo, román Mary Shelleyové Frankenstein a výbuch indonéské sopky Tambora z dubna 1815.

Genge ve svém výzkumu vydaném v časopisu Geology popsal dosud netušený vliv elektricky nabitých částic sopečného prachu a oxidu siřičitého na ionosféru. „Geologové se dříve domnívali, že sopečný prach a popel zůstávají v nižší atmosféře. Můj výzkum dokazuje, že tyto částice mohou být katapultovány až do vrchních částí atmosféry, a to za pomoci elektrostatických sil,“ tvrdí na webu univerzity.

Sonda NASA poslala první záběr planety, k níž míří

Podle Gengeho atmosférických modelů se mohou sopečné částice o velikosti až 500 nanometrů dostat díky elektrostatické levitaci do výšek kolem sta kilometrů. Tím fakticky zkratují ionosféru a způsobují prudké výkyvy počasí jinde na planetě.

„Vulkanické výpary i prach mají negativní elektrický náboj, při erupci se pak vzájemně odpuzují a ‚katapultují‘ výše do atmosféry,“ popisuje geolog s tím, že i drobné množství takto nabitých částic dokáže narušit přirozenou globální tvorbu mraků. To se právě stalo 10. dubna 1815 při výbuchu Tambory, který připravil o život na sto tisíc lidí. Nabité částice z výbuchu zkratovaly ionosféru a změnily počasí takřka nad celou severní polokoulí nejméně na další desetiletí.

Erupce zásadně ovlivnila některé historické události. Napoleonova vojska se dva měsíce po ní brodila záplavou bahna po nevídaně dlouhých a intenzivních deštích, které postihly západní Evropu. Zdlouhavé vyčkávání na to, až bojiště trochu vyschne, aby dělostřelectvo mělo větší účinek, podle některých historiků připravilo Napoleona o vítězství.

Sonda New Horizons našla okraj sluneční soustavy

V nebývale kruté zimě mezi roky 1815 a 1816 pak mrzl čtyřletý Charles Dickens, který své vzpomínky na toto období zhmotnil ve slavné povídce Vánoční koleda. Následný rok 1816 se podle Gengeho v důsledku stálé přítomnosti oxidu siřičitého v atmosféře zapsal do historických análů jako „rok bez léta“ či „rok, kdy potemnělo Slunce“. A právě kvůli špatnému počasí strávila většinu své letní dovolené zavřená v domě u Ženevského jezera se svými přáteli – mezi kterými byli mimo jiné slavní básníci lord Byron a Percy Shelley – také mladá Mary Shelleyová.

Z nudy začala tato společnost vymýšlet strašidelné historky. Byronův osobní lékař John Polidori právě tam stvořil první literární příběh o upírech a Shelleyová zase napsala povídku o Frankensteinovi.

Podívejte se na výbuch sopky Volcán de Fuego v Guatemale (červen 2018):

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!