Sopky umí měnit chod dějin, potvrdili vědci. Přispěly i k porážce Napoleona u Waterloo

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Reuters

Výbuch sopky Volcán de Fuego (2018)
Výbuch sopky Volcán de Fuego (2018)
Výbuch sopky Volcán de Fuego (2018)
Výbuch sopky Volcán de Fuego (2018)
Výbuch sopky Volcán de Fuego (2018)
23 Fotogalerie
Marek Schwarzmann

Planetární geologové odhalili mechanismus, kterým výpary sopek ovlivňují klima. Mohutná erupce dokáže změnit počasí kdekoli na zemi i na desítky let.

Sopečné erupce patří v historii lidstva i planety Země k událostem, které doslova mění kurz dějin. Vždyť i jedna z pravděpodobnějších teorií zániku dinosaurů hovoří o kataklyzmatických dopadech výbuchu pravěké megasopky. Planetární vědec a geolog Matthew Genge z Imperial College London nyní spojil jiné, zdánlivě nesouvisející události a erupci sopky: povídku Vánoční koleda od Charlese Dickense, prohru Napoleona u Waterloo, román Mary Shelleyové Frankenstein a výbuch indonéské sopky Tambora z dubna 1815.

Genge ve svém výzkumu vydaném v časopisu Geology popsal dosud netušený vliv elektricky nabitých částic sopečného prachu a oxidu siřičitého na ionosféru. „Geologové se dříve domnívali, že sopečný prach a popel zůstávají v nižší atmosféře. Můj výzkum dokazuje, že tyto částice mohou být katapultovány až do vrchních částí atmosféry, a to za pomoci elektrostatických sil,“ tvrdí na webu univerzity.

Podle Gengeho atmosférických modelů se mohou sopečné částice o velikosti až 500 nanometrů dostat díky elektrostatické levitaci do výšek kolem sta kilometrů. Tím fakticky zkratují ionosféru a způsobují prudké výkyvy počasí jinde na planetě.

„Vulkanické výpary i prach mají negativní elektrický náboj, při erupci se pak vzájemně odpuzují a ‚katapultují‘ výše do atmosféry,“ popisuje geolog s tím, že i drobné množství takto nabitých částic dokáže narušit přirozenou globální tvorbu mraků. To se právě stalo 10. dubna 1815 při výbuchu Tambory, který připravil o život na sto tisíc lidí. Nabité částice z výbuchu zkratovaly ionosféru a změnily počasí takřka nad celou severní polokoulí nejméně na další desetiletí.

Erupce zásadně ovlivnila některé historické události. Napoleonova vojska se dva měsíce po ní brodila záplavou bahna po nevídaně dlouhých a intenzivních deštích, které postihly západní Evropu. Zdlouhavé vyčkávání na to, až bojiště trochu vyschne, aby dělostřelectvo mělo větší účinek, podle některých historiků připravilo Napoleona o vítězství.

V nebývale kruté zimě mezi roky 1815 a 1816 pak mrzl čtyřletý Charles Dickens, který své vzpomínky na toto období zhmotnil ve slavné povídce Vánoční koleda. Následný rok 1816 se podle Gengeho v důsledku stálé přítomnosti oxidu siřičitého v atmosféře zapsal do historických análů jako „rok bez léta“ či „rok, kdy potemnělo Slunce“. A právě kvůli špatnému počasí strávila většinu své letní dovolené zavřená v domě u Ženevského jezera se svými přáteli – mezi kterými byli mimo jiné slavní básníci lord Byron a Percy Shelley – také mladá Mary Shelleyová.

Z nudy začala tato společnost vymýšlet strašidelné historky. Byronův osobní lékař John Polidori právě tam stvořil první literární příběh o upírech a Shelleyová zase napsala povídku o Frankensteinovi.

Podívejte se na výbuch sopky Volcán de Fuego v Guatemale (červen 2018):