Daleko za Plutem, hluboko v oblasti Kuiperova pásu, narazila sonda New Horizons na důkazy toho, čemu astronomové říkají „okraj soustavy“, takzvanou vodíkovou stěnu – předěl mezi sluneční soustavou a vnitřním prostorem Galaxie. O možné existenci vodíkové stěny začali vědci uvažovat v okamžiku, kdy jim sondy Voyager 1 a 2 dodaly data o zvláštně silném šumu na pozadí takzvané Lymanovy ultrafialové série.
Ta vzniká v okamžiku, kdy fotony narážejí do atomů vodíku a rozptylují se. Neutrální atomy vodíku na kraji sluneční soustavy odfoukl sluneční vítr, v místech, kde už nemá dostatečnou sílu, se však nahromadily a vytvořily stěnu. Sonda New Horizons teď díky ultrafialovému spektrometru Alice zmíněný šum, který sama v letech 2007 až 2017 měřila, registrovala a letitou teorii o zdi potvrdila.
„Spatřili jsme předěl, hranici mezi naším solárním systémem a prostorem Galaxie,“ tvrdí Leslie Young ze Southwest Research Institutu, který pracuje v týmu sondy New Horizons. Zařízení se teď připravuje na další galaktické setkání, a to s objektem 2014 MU69 přezdívaným také Ultima Thule, planetkou v Kuiperově pásu, kterou mine na Nový rok. Bude to nejvzdálenější planetární setkání v historii.