Když chce být člověk chvíli sám ve třetím největším městě republiky, má velmi jednoduchou volbu. Z centrálního Masarykova náměstí přejde pár desítek metrů na výstaviště Černá louka. V pěkném počasí zde potká maximálně pár miminek s kočárky a dětmi v místním dětském koutku, nějakého důchodce nebo žíznivého chudáka žebrajícího o pár drobných. V budoucích měsících budou přední evropští architekti v urbanistické soutěži navrhovat, jak tuto osamělost změnit v nové kulturní centrum města s tak bohulibými stavbami, jakými jsou koncertní síň nebo městská galerie.
Jako ve městě andělů
Mezinárodní urbanistickou soutěž vyhlásilo město. Projekt na zástavbu Černé louky je jedním z nejdůležitějších argumentů, kterým se Ostrava uchází o titul Evropské hlavní město kultury 2015. „Poprvé jsem tady přišel před půl rokem. Šestkrát, sedmkrát jsem si Černou louku prošel, než jsem si udělal nějakou představu. Mé pocity se pohybovaly v sinusoidách. Napřed mi to území připadalo malé, pak velké, pak zase nemožné pro naše plány. Ale uvědomil jsem si, jak blízko jsme soutoku řek, a jak se to dá celé propojit,“ říká Adam Gebrian, třicetiletý architekt, jehož jméno je v Ostravě v posledních dnech často skloňováno. Rodák se Zlína vede architektonický ateliér Technické univerzity v Liberci a pro práci na Černé louce si ho najal tým Čestmíra Kopeckého organizující kandidaturu města na prestižní evropský titul.
Architekt Gebrian má zkušenosti ze světa. Zaníceně vykládá o velkých městech Evropy i Spojených států. A srovnává je s Černou loukou. „Žil jsem dva roky v Los Angeles a to má podobné problémy. Je rozpadlé na několik částí a centrum je na tom relativně nejhůře. Vedení města láká na pozemky v centru soukromé školy, a centrum začíná ožívat. Kolem škol rostou kavárny a restaurace, staré průmyslové stavby se mění na byty,“ vysvětluje Gebrian. Může recept z Los Angeles fungovat v Ostravě? Gebrian je přesvědčen, že ano.
Dny horníků a garáže
Minulost Černé louky se píše někdy od přelomu 18. a 19. století. Tehdy zde v ohradách nechávali svá prasata obchodníci přicházející z venkova. Po prasatech na území zbývalo to, co dalo vzniknou názvu tohoto území: Černá louka. Nejslavnější období si místo u řeky Ostravice zažilo ve třicátých letech, kdy zde na haldách stával zábavní park a dle historických pramenů šlo výskot Ostravanů jedoucích na horské dráze slyšet až na nedalekém centrálním náměstí. V šedesátých letech zde začalo vznikat výstaviště, které se od těch dob po dnešek příliš nezměnilo. K nejslavnějším akcím tu patřily oslavy Dne horníků, kdy za nedostatkovým zbožím a zábavou mířily na výstaviště mnohatisícové davy. Petr Havlík, který byl začátkem 90. let pravou rukou dnešního prezidenta Václava Klause, dodnes vzpomíná na májovou veselici, kterou zde v roce 1990 pořádalo Občanské fórum. „Chtěli jsme zjistit, jak jsou lidé schopni naslouchat určitým politickým poselstvím. Akce byla doprovázena vystoupeními zpěváků a herců typu Nohavici a Kryla. Přišlo padesát tisíc lidí a nic obdobného už asi nezažiji,“ míní Havlík. Tolik lidí najednou už za uplynulé roky na Černou louku asi nedorazilo. Jediný amfiteátr v širokém okolí byl zřejmě z důvodu, aby se Ostravané nebavili ve svém městě přespříliš, zbourán a míst něj, jak příznačné, vyrostly patrové garáže.
Louku neprodáme
Podle ostravského primátora Petra Kajnara nechybělo mnoho, a město pozemky prodalo soukromým investorům. „Černou louku jsme nabízeli půl roku, už tam bylo dohodnuta cena kolem dvě stě milionů korun,“ uvádí Kajnar. Na radnici se však vypravili lidé z týmu Čestmíra Kopeckého připravující ostravskou kandidaturu na evropský titul a vše bylo rázem jinak. Vedení města se tedy rozhodlo zhruba dvacetihektarovou louku neprodávat a vypsat urbanistickou soutěž. Té se může účastnit prakticky každý. Účastníci soutěže musí navrhnout podoby alespoň tří budov: koncertní síně, galerie a budovy pro moderní hudbu přezdívanou centrum nové hudby. „Důležité bude řešení prostoru mezi stavbami. Jde zatím o urbanistickou soutěž, která neřeší, jak budou jednotlivé stavby vypadat,“ upozorňuje však Gabrian, který je označován za autora ideové koncepce proměny Černé louky.
Město si pět prestižních evropských architektonických kanceláří vyzvalo přímo. Za jejich návrh jim zaplatí přes půl milionu korun. „Chceme mít jistotu, že se zúčastní skutečně ti nejlepší,“ odůvodňuje toto rozhodnutí primátor Kajnar. Stejná praxe je prý zvykem i u obdobných projektů v zahraničí. Vítěz soutěže bude znám v červnu.
Cieslarova skepse
Ne všichni jsou z plánů spojených s Černou loukou nadšeni. Českotěšínský architekt Karel Cieslar spolu se svými polskými kolegy právě před deseti lety zvítězil v obdobné soutěži pořádané ostravským magistrátem na zástavbu Karoliny. Město se však nakonec výsledky soutěže neřídilo, což vyvolalo mnohé protesty architektů. „Mezi místními architekty vládne totální skepse. Vypisovat obdobnou soutěž na Černou louku potom, co se stalo s Karolinou zavání provokací. Jak máme věřit, že neskončíme podobně? Ostrava by se napřed měla za to, jak to dopadlo s Karolinou, omluvit,“ míní Cieslar Navíc fakt, že některé vybrané kanceláře dostanou v soutěži zaplaceno a ostatní ne, označuje Cieslar za ponižující. „Tři měsíce práce zadarmo s nejistým výsledkem a s následnými soudy,“ odhaduje Cieslar po zkušenostech s Karolinou, co by se také účastníkům městem vypsané soutěže mohlo stát.
Na rozdíl od Cieslara však architekt Gebrian zůstává optimistou. „Černá louka je Popelka a když se umyje, tak zazáří,“ myslí si Gebrian. Proměna Černé louky by se podle něj mohla podařit i dříve než do roku 2015. „Už za pět set milionů korun se dá dosáhnout neuvěřitelných výsledků,“ věří Gebrian. Peníze na proměnu Černé louky mají přijít do Ostravy v souvislosti s udělením titulu Evropského hlavního města kultury. Ten Ostrava ještě v kapse ale nemá, ve hře zůstává spolu s Plzní a definitivně bude rozhodnuto až letos v září. „Kdybychom se měli roztrhat, tak ten titul musíme vyhrát,“ říká rezolutně primátorův náměstek Zdeněk Trejbal.
