Spálil více než tři sta domů. Oheň změnil Hradec k nepoznání

Ničivé požáry, založení vysoké školy nebo první jízda parního vlaku. To jsou události, které podle hradeckých historiků nejvíce ovlivnily historii i současnost Hradce.

1293 – založení města

Jako první se neprostupnou džunglí a močály dnešního Hradecka prodírají staří Slované. Na základech jejich hradiště na ostrohu nad Nežárkou pak v desátém století postaví svůj opevněný hrad známý rod Vítkovců. První zmínka o městských domech, které se na sídlo postupně nabalí, však pochází až z roku 1293. „Listina s první zmínkou je dnes nejspíše ukrytá v nějakém německém archivu,“ uvádí archivářka Stanislava Nováková.

1399 – Vajgar

I když první listinná zpráva o městském rybníku pochází až z 23. června 1399, Vajgar existuje už dlouho předtím. Z přirozené vodní nádrže ho ve třináctém století Vítkovci přestavují na součást hradního opevnění. Své současné jméno dostává rybník, který Hradečáci znají jako Městský nebo Zámecký, až před třemi stovkami let. Slovo Vajgar je počeštěným německým názvem rybníka, Weiher. Hradečtí nádrž během let využívají jako zásobárnu vody, pohonnou sílu i zdroj obživy. Mnohem později na své hladině Vajgar odchovává i veslaře Václava Chalupu, který na olympiádě v Barceloně získává stříbro.

1594 – jezuitská kolej

Založení jezuitské koleje si u svého manžela Adama II. z Hradce vymáhá Kateřina z Montfortu. Když Adam podlehne, nic nebrání tomu, aby do města dorazili první zástupci Tovaryšstva Ježíšova. „Podle původní jezuitské kroniky do Hradce přicházejí roku 1594. Kateřina jezuity štědře dotuje, ale její velkorysé závazky přinášejí problémy jejím potomkům,“ vysvětluje Stanislava Nováková. Do zrušení v druhé polovině osmnáctého století prochází kolejí několik významných postav. Jsou mezi nimi literát Bohuslav Balbín i skladatel Adam Michna z Otradovic. „Už osm let funguje v prostorách koleje Národní muzeum fotografie. To pod sebou sdružuje odborníky z celé země. Učil se u nás například i Robert Vano,“ říká organizační pracovnice muzea Ivana Kubíčková.

1801 – požár města

Je úterý, devatenáctého května roku 1801. O půl jedenácté dopoledne vypuká panika. Dům číslo 159 na náměstí hoří. Na místo přijíždí jediná hasičská stříkačka ve městě, ale oheň už nejde zastavit. Když dojde voda v kašně, shoří i samotné vozidlo hasičů. Téměř celý Hradec brzy lehne popelem a dohořívá ještě tři dny. Objasnit příčinu nejstrašnějšího požáru v dějinách města se nikdy nepodaří. „Oheň zničil 318 z celkových 505 obydlených domů. Sebral i tři kostely, gymnázium a kasárna,“ uvádí odborná knihovnice Štěpánka Běhalová. V plamenech nalezlo smrt na třicet lidí. Nejmladším z nich bylo patnáctidenní dítě. Dnes kromě pamětní desky na domě 159 katastrofu připomínají i nová radnice nebo přestavby domů na náměstí Míru.

1887 – veřejné osvětlení

Počasí večer 14. března 1887 není vlídné. I přesto jsou ale ulice plné lidí. Všichni napjatě očekávají první zkoušku nového elektrického osvětlení. Když se na náměstí a v Panské ulici konečně rozsvítí šestnáct žárovek, lidé užasnou. O to více, že díky vynálezci Františku Křižíkovi se Hradec může rozzářit hned po Praze druhý v zemi. Elektřina, vyráběná přítokem Vajgaru v zámeckém mlýně, se brzy stává běžným zdrojem světla.
Před jedenácti lety kupuje mlýn Národní památkový ústav. Po čtyřech letech oprav se elektrárna opět rozbíhá a dnes Hradec zásobuje pětasedmdesáti kilowatty energie.

1897 – jízda úzkokolejky

Čtyřleté dohady, plány a žádosti měst z okolí Hradce jsou konečně u konce a povolaní italští dělníci začínají pracovat. První parní železnice pro veřejnou dopravu na českém území brzy slavnostně otevírá a Hradec jásá. Po kolejích o rozpětí pouhých šestasedmdesát centimetrů, tedy o polovině běžné tratě, se na svou první jízdu vydává černá parní lokomotiva 11. listopadu 1897, deset let po otevření železničního nádraží na klasické trati. Její provoz brzdí až první světová válka. Dnes v Hradci fungují dvě tratě s úzkým rozchodem kolejnic. První z nich vede přírodou České Kanady až do Nové Bystřice, druhou zase lidé cestují přes Kamenici nad Lipou a Novou Včelnici až do Obrataně. Vlakem, taženým parní lokomotivou z minulého století, se dnes však turisté i místní mohou svézt už jen v létě.

1994 – univerzitní město

Původně patří červená stavba hradecké vysoké školy pod Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích. Až o čtyři roky později, po udělení akreditace na magisterské studium, ji přebírá pražská Vysoká škola ekonomická. Roku 1993 získává akreditaci i pro doktorský stupeň studia. Dnes se budova jediné vysoké školy v Hradci pyšní novou podobou. Prosklená přístavba knihovny je za sto korun na rok přístupná všem.