I přes pochmurné počasí rozdávala úsměvy. Světová rekordmanka v hodu oštěpem Barbora Špotáková dojela v polovině října do Břeclavi na 28. ročník Středoškolského atletického poháru v dobrém rozpoložení. „Doufám, že moje přítomnost atlety v Břeclavi nakopla k lepším výkonům,“ říká ke své návštěvě osmadvacetiletá Špotáková.
Vypadá to, že roli patronky Středoškolského poháru si vyloženě užíváte. Jsem ráda, když se na středních školách věnuje taková pozornost atletice, a já navíc mohu pomoct. Nejde o to, aby se z dětí stali profesionálové, ale aby zjistily, že při sportu najdou spoustu kamarádů. Navíc Středoškolský pohár v Břeclavi je o družstvech, o týmové práci. To se mi hrozně líbí.
Jaký kolektivní sport je vám nejbližší? Líbí se mi štafetový běh. I basketbal. Ale tam když jsem to pokazila, tak mě to docela štvalo, protože jsem tím poškodila všechny. V takových sportech je důležité, aby byl každý článek týmu bezchybný.
Ještě před příjezdem do Břeclavi jste zavítala na Běh Boba Zháňala v Hruškách. Jak jste si ho užila? Byl to hezky strávený čas. Běh jsem navštívila už popáté a opět jsem rozdávala medaile, metály a různá ocenění těm nejmenším atletům. Bylo to příjemné. Tak nějak jsem převzala štafetu patrona po Janu Železném a Tomáši Dvořákovi, kteří tam v minulosti taky jezdili rozdávat dětem radost.
Letošnímu Středoškolskému poháru moc nepřálo počasí. Jak doléhá pochmurné klima při závodech na vás? Jsem z Jablonce, takže jsem hodně otužilá. Už to ale není to, co to bývalo, protože jsem teď tak trochu Pražačka. Třeba když jedu na kole, tak si dávám na ledviny takový teplý pás. Při závodech se ale za každého počasí snažím vyburcovat a hodit co nejlépe.
V srpnu v Berlíně vám naopak počasí přálo. Váš výkon ale nebyl z těch nejvydařenějších. Jak vzpomínáte na stříbrnou medaili? Když si uvědomím, co jsem za ten rok absolvovala, tak je s podivem, že jsem získala stříbro. Věnovala jsem se studiu na České zemědělské univerzitě, kterou jsem i dodělala. Celý rok jsem psala diplomku, trénovala, závodila, dokonce i knížka o mně vyšla. Vydala jsem ze sebe hodně energie.
Uvažujete, že trochu zvolníte? Přece jen mediální zájem o vás je obrovský. Vlastně ne. Mám naštěstí manažera, který veškerý tlak veřejnosti na mou osobu bere na sebe. Nebýt jeho, tak sezonu po olympiádě bych mohla rovnou zabalit. Třeba první týden po mém vítězství v Pekingu manažer řešil tři sta telefonátů denně. Což je neuvěřitelné. Ale teď se cítím dobře a jsem ráda, že jsem mohla navštívit jižní Moravu.
Na Břeclavsko jezdíte docela často. Už jste konečně přišla na chuť vínu, nebo jste stále zarytá pivařka? Právě podzim je ta doba, kdy si návštěvy sklípků můžu dovolit. Samozřejmě každoročně absolvuji exkurzi do nějakého z nich. Víno mám ráda, ale přednost dávám stále pivu.
