Důchodce Ladislav Zajíček s manželkou bydlí na samotě kilometr za obcí Ústí. Jejich letitý statek stranou od vsi nese i na mapách jejich jméno: U Zajíčků.
Klid je tu ale jen dočasně. Zajíčkovi se zřejmě brzy dočkají stavebního ruchu. Státní společnost ČEPS plánuje na loukách a polích pár desítek metrů od plotu jejich zahrady na dně mělkého údolí vztyčit více než čtyřicetimetrové stožáry.
Bojí se nové stavby
V těch pak „poteče“ z jižních Čech do rozvodny Mírovka u Havlíčkova Brodu proud o napětí 400 tisíc voltů. Zajíčkovi se bojí. Nevědí, co jim změna přinese.
„Zmaří tady krajinu, přijdeme o signál na rádio, televizi, telefon, toho se bojíme. A prý už je rozhodnuto, řekli nám, že se nikoho nebudou ptát, takže se asi neubráníme,“ říká lítostivě důchodce.
Není sám. Většina z devadesáti obcí, přes jejichž katastrální území má vést uvažovaná stavba nového vedení 400 kV z jihočeské rozvodny Kočín do Mírovky, se záměrem energetiků nesouhlasí.
Zástupci obcí poukazují na to, že chystané vysokonapěťové vedení, které mají začít stavět v roce 2015, není v souladu s jejich územními plány a že naruší zdejší krajinu. Jak chce společnost ČEPS prolomit nesouhlas lidí? „Hledali jsme rovnováhu mezi ochranou krajiny a ekonomicky schůdným řešením. Už při zpracování studie jsme reagovali na přístup obcí k záměru,“ uvedla v mailových odpovědích na otázky Sedmičky mluvčí společnosti ČEPS Eva Vítková.
Obce prý mohly reagovat, když se dozvěděly o začátku zpracování dokumentace, po jejím dokončení, po vypracování posudku a na veřejném projednání záměru.
Účastníci jednání z něj neměli dobrý pocit. „Vytýkali jsme jim, že tenhle záměr je v rozporu s naším územním plánem. Máme tuto stavbu zakreslenou v úplně jiné oblasti. A náš územní plán je nový, máme ho od roku 2009,“ tvrdí starosta Ústí Josef Paťha.
Podobný hlas zní i v nedalekém Dudíně. Místní lidé nechápou, proč vede navržená trasa zprvu od Kočína na východ, ale před Dudínem se náhle prudce stáčí na sever, takže v místě dělá velký oblouk. „Asi tam bydlí někdo vlivný, kdo nechtěl, aby mu ty dráty šly kolem baráku,“ uvažuje ústecký zastupitel František Seknička.
Energetická společnost se prý s obcemi snažila spolupracovat při tvorbě územních plánů, reagovat na jejich připomínky, a pokud to technicky bylo možné, tak i vyhovět. U Dudína odborníci navrhovali, aby se vedení obci vyhnulo, a nenarušilo tak okolní krajinu. Ministerstvo životního prostředí ale variantu, která je k Dudínu šetrnější, nepodpořilo.
Společnost se ještě může s obcemi dohodnout na místních úpravách trasy budoucího vedení. Při dalším stupni přípravy projektové dokumentace bude možné změnit trasu maximálně v desítkách metrů. „Po schválení by se trasa neměla příliš odklonit od plánovaného záměru,“ dodala Vítková.
O záměru nevěděli
Nedaleko plánované trasy vedení má na samém okraji Ústí novostavbu Martin Paťha. „Stavíme tady pět let. Když jsme kupovali pozemek, nevěděli jsme, co se tady chystá. Pořád věříme, že tudy stožáry nepovedou. Každopádně o tom chceme co nejvíc informací,“ přeje si Martin Paťha.
Největším negativem je podle něj zásah do krajiny. „Vždyť tady ani nic jiného není než ta nedotčená příroda,“ míní muž.
Co se stane, pokud vlastníci nebudou souhlasit s prodejem pozemků nebo s tím, že na nich budou mít vedení? Podle Vítkové se bude snažit společnost s vlastníky dohodnout. Pokud by se to nepodařilo, stát by nemovitosti vyvlastnil. „V tom případě se nebude jednat o výši náhrady za věcné břemeno, ale částka bude určena jen podle zákona o oceňování majetku,“ dodala mluvčí.
A účel plánovaného vedení? Posílení české energetické přenosové soustavy, které je prý nezbytné v souvislosti se zamýšlenou dostavbou dalších dvou bloků jaderné elektrárny Temelín.
Podle Vítkové však dostavba Temelína není pro zamýšlené vedení Kočín-Mírovka podstatná. „I bez připojení nových bloků je vedení třeba pro zaručení bezpečného a spolehlivého přenosu elektřiny po celé republice,“ sdělila Vítková. Roli tam podle ní hraje i zvýšený odběr elektřiny mimo elektrárny a její přenos do jiných zemí.
Nyní společnost připravuje výběrové řízení na dodavatele projektu, pak budou projektanti kontaktovat jednotlivé obce a majitele nemovitostí. „Když budou obce držet spolu, tak se mohou ubránit,“ věří ústecká obyvatelka Eliška Jahodová.
Důležitý rozvodný uzel
Rozvodna, přesněji transformovna, Mírovka u Havlíčkova Brodu je jedním ze dvou nejdůležitějších energetických uzlů na Vysočině. Tím druhým je podobně velká rozvodna u jaderné elektrárny Dukovany. Obě patří ke klíčovým zhruba deseti zařízením tohoto typu v republice.
Rozvodna Mírovka převádí napětí 400 kilovoltů soustavou velkých transformátorů na 110 kilovoltů. „Do provozu byla uvedena v červnu 1981. Hlavně kvůli stabilizaci napětí 110 kV v oblasti nynější Vysočiny a perspektivě výstavby Temelína,“ vysvětlil vedoucí rozvodny Jiří Kostkan.
Kritici plánovaného vysokonapěťového vedení namítají, zda by nebylo jednodušší a levnější vedení zakopat do země. Vítková tvrdí, že ne. „Vedení zvláště vysokého napětí v kabelech uložených pod zemským povrchem je zatím i ve světě ojedinělé. Používá se v případech, kdy stavba nadzemního vedení je vyloučena z technických či prostorových důvodů,“ uvedla mluvčí.
Podle předpisů by musela být trasa pro kabelové vedení široká čtyřicet metrů, k tomu je třeba připočítat deset metrů na každé straně pro zeminu.
Pro výstavbu i údržbu je navíc nutné zajistit, aby k trase měly trvalý přístup stavební stroje. Jak by takové ukládání kabelů pod zem vypadalo? K místu uložení by stroje přivážely kabely na bubnu o průměru šesti metrů a váze přes dvacet tun. „Na půl kilometru trasy by bylo třeba dvanáct takových bubnů. To by znamenalo výstavbu speciální komunikace, která by musela být zachována i po dokončení stavby,“ uvedla Vítková.
Dalšími nedostatky podzemního vedení jsou podle zemního energetické společnosti obtížné opravy poruch za provozu. „Trvá to týdny až měsíce,“ tvrdí mluvčí.
Průměrné náklady na položení kabelového vedení jsou prý desetkrát až dvacetkrát vyšší než nadzemní vedení. A nadzemní vedení Kočín-Mírovka má stát osm až jedenáct miliard korun.
KOHO SE TO TÝKÁ
400 tisíc voltů přes hory a doly
Plánované vedení velmi vysokého napětí mezi jihočeskou rozvodnou Kočín a energetickým uzlem v Mírovce u Havlíčkova Brodu zasáhne území pětapadesáti obcí na Vysočině.
Okres Pelhřimov:
Dubovice
Eš
Krasoňov
Kámen u Pacova
Nízká Lhota
Krasíkovice
Křeč
Leskovice
Moraveč
Mysletín
Nová Cerekev
Stanovice u Nové Cerekve
Obrataň
Šimpach
Sudkův Důl
Olešná u Pelhřimova
Plevnice
Pelhřimov
Starý Pelhřimov
Čakovice u Pelhřimova
Hodějovice
Radětín
Služátky u Pelhřimova
Chvojnov
Strměchy
Jelcovy Lhotky
Střítež pod Křemešníkem
Věžná
Vyskytná (u Pelhřimova)
Sedliště u Častonína
Vysoká Lhota
Zachotín
Častonín
Zlátenka
Žirov
Okres Jihlava:
Dudín
Kalhov
Opatov u Jihlavy
Ústí u Humpolce
Okres Havlíčkův Brod:
Květnov
Mírovka
Suchá u Havlíčkova Brodu
Herálec
Kamenice u Herálce
Mikulášov
Pavlov u Herálce
Kochánov
Dobrohostov
Chválkov
Lípa u Havlíčkova Brodu
Okrouhlička
Skorkov u Herálce
Slavníč
Úhořilka
Úsobí
