Obsaď a žij! Heslo převážně mladých lidí, kteří neoprávněně vnikají do opuštěných budov a zabydlují se v nich. Říká se jim squatteři a nemovitosti si rozhodně nevybírají naslepo. Seznam prázdných budov vhodných k „zasquattování“ totiž mají k dispozici na webových stránkách „squatterské realitky“. Ta nabízí i sedm stavení v centru Brna.
„Nikdy jsme nic nerozmlátili. Jen žijeme v místě, o které nemá nikdo zájem. Na tom přece není nic špatného,“ říká sedmadvacetiletý Kamil „De Rossi“ Březina, který se s partičkou kamarádů potuluje po městě. Patří mezi příležitostné squattery, a tak kolem sebe hledá nasprejovaná černá kola s šipkou, tedy symbol squatů.
V minulosti bydlel v jednom z inzerovaných squatů, v areálu bývalé továrny na boty Snaha Brno na rohu Lidické a Burešovy ulice. O stránkách squatterské realitky ví. Právě díky nim se o Snaze letos na jaře dozvěděl.
„Squatterská realitní agentura je specialista na dlouhodobě nevyužívané nemovitosti. Bydlení nabízí levněji, než si kdy kdokoliv dovedl představit. Jedná se o bydlení pro všechny a zadarmo,“ píší squatteři na internetových stránkách www.realitka.squat.net. Tato svérázná realitka není nikde registrovaná a přirozeně tak nepatří mezi oficiální realitní kanceláře. Stejně jako spřízněný web www.brno.tym.sk.
Nejvíce budov, které internetové „realitky“ nabízejí squatterům v Brně, stojí v takzvaném brněnském Bronxu, tedy místě ohraničeném ulicemi Bratislavská, Francouzská a Cejl. Na webu se objevil třeba opuštěný domek z Francouzské ulice, o který se nikdo nestará nejméně deset let. Jeho majitelem je Magistrát města Brna, který se ho již od července 1999 snaží prodat. Zatím však neúspěšně, a tak dům pomalu chátrá.
Zatím v něm nejsou ani squatteři. A kdyby byli, čekal by je nejspíš stejný osud jako ty, kteří ještě do poloviny letošního léta obývali již zmiňovanou čtyřpatrovou budovu bývalé továrny Snaha. „Byli rozlezlí po celém baráku. Také tu bydlelo hodně bezdomovců,“ říká Jaroslav Vysloužil, který si v přízemí vybudoval obchod s oblečením a pomůckami na bojové sporty.
Dlouho mu trvalo, než z areálu všechny nezvané hosty vystrnadil. „Musel jsem rozmístnit po budově alarmy. Jakmile někdo naruší čidlo, okamžitě to začne houkat,“ popisuje Vysloužil zabezpečení domu.
Bezpečnostní systém otestoval i redaktor Sedmičky. Když se pokoušel do areálu bývalé obuvnické firmy dostat, stačilo, aby se přiblížil k mřížím v zadním traktu a čidlo na něj okamžitě zareagovalo. Spustil se vysoký tón a za několik vteřin přiběhl majitel obchodu.
Nelegální obsazování nemovitostí zná i trestní zákon. Názory však na něj nejsou jednotné. Někteří lidé ho odsuzují, jiní naopak tvrdí, že jsou squatteři v právu. Advokát Pavel Čižinský si třeba myslí, že squatting není trestný. „Obsazením nemovitosti se rozumí delší stav, byť třeba přechodný.
Nelze za něj považovat například přespání. Při squatterství nejde o zásah do vlastnického práva. Squatterství je legitimní a trestní právo by do něj nemělo vstupovat,“ vysvětluje svůj právní názor advokát. Připomíná, že v historii českého soudnictví se zatím nestalo, aby soud poslal squattery do vězení. Případy se vždy řešily jako přestupek.
Je podle vás squatting oprávněný, nebo by soudy měly squattery trestat? Pište na redakcebrno@mf.cz.
