Třípatrový dům na Zámeckém vrchu. Patří pražské realitní kanceláři Contix. Budova ministerstva obrany na Čertově ostrově, městský objekt Goethova vyhlídka nebo rozestavěný a nikdy nevyužitý Jágr bar v Dolní Kamenné. I ten vlastní pražská společnost.
Ačkoliv zmíněné objekty mají vlastníka a nacházejí se na různých místech Karlových Varů, mají společného víc, než si kolemjdoucí myslí. Jsou dlouho opuštěné a chátrají. I proto se nyní objevily v nabídce první české squatterské realitní agentury.
„Projekt squatterské realitky by měl pomoci každému, kdo se rozhodne vzít život do vlastních rukou. Je na čase vylézt z izolace panelákových bytečků a začít se rozhlížet po alternativách. Squatting je při současné bytové politice a v době finanční krize naprosto legitimní. O jedno z našich základních práv – právo bydlet – bychom se neměli nikoho doprošovat,“ stojí na webu realitky, která zahájila svou činnost v letošním roce.
Prozatím nabízí opuštěné domy v Praze, Karlových Varech a v Brně. Jsou jich desítky. Jen v Karlových Varech jich je šestatřicet! A podle Jaroslava Vyčichla, který společně s přáteli provádí v Karlových Varech monitoring opuštěných nemovitostí, není jejich počet konečný.
Ukazujeme problémy!
„Naším hlavním cílem ale není ty domy obsazovat. Poukazujeme na problém s bydlením, který je v Karlových Varech umocněn ruským obyvatelstvem. Snažíme se upozornit na paradox této společnosti. Je spousta mladých lidí, kteří chtějí a nemají kde bydlet, protože nájmy jsou vysoké. A vedle toho je spousta prázdných bytů v opuštěných a chátrajících domech. Ty jsou často prázdné jen ze spekulativních důvodů,“ říká Jaroslav Vyčichlo.
Ne každý s filozofií squatterů souhlasí. „Mohli by zkusit nastěhovat se mi do baráku. I kdybych ho dvacet let nevyužíval, je to pořád můj majetek. Nikdo nemá právo okupovat cizí majetek,“ odpověděl na dotaz Sedmičky Jan Struska. Stejně jako dalších pět dotázaných. „Nesouhlasím s tím. Soukromý majetek je nedotknutelný,“ reagovala Kateřina Holomková.
Podle Vyčichla v prázdných karlovarských budovách zatím nebydlí ani jeden squatter z přesvědčení, tedy člověk vyznávající anarchisticko-squatovou filozofii. Pokud v opuštěných domech někdo přebývá, jsou to většinou bezdomovci.
To potvrzuje i mluvčí karlovarského magistrátu Jan Kopál. Město podle něj nemá žádné poznatky o tom, že by jakékoliv prázdné budovy využívali squatteři k bydlení bez právního důvodu.
„Prostřednictvím městské policie občas řešíme problematiku bezdomovců, kteří poškozují neužívané objekty nebo v nich příležitostně přespávají. Ale to lze těžko označit za squating,“ dodal mluvčí Kopál.
Bohatství a bída
Jedním z takových je prázdný dům Pod Jelením skokem 38. Zatímco tento objekt je zamořený obaly od potravin, lidskými výkaly a injekčními stříkačkami, přímo k němu přiléhá udržovaný dům, obložený růžovým mramorem a střežený kamerou. Bohatství tam sousedí s bídou. Objekt obývaný bezdomovci a narkomany vlastní společnost Stalexis.
Mezi nemovitostmi, které squatterská realitka nabízí, jsou však i objekty vlastněné městem Karlovy Vary. Je jich přesně osm.
„Jde o budovy, ve kterých se mění využití nebo které se připravují k prodeji,“ vysvětluje mluvčí karlovarského magistrátu Jan Kopál. Příkladem je podle něj školský objekt na nábřeží Jana Palacha nebo Goethova vyhlídka.
„U nich budeme hledat nové nájemce. Dále je to budova hřbitovní správy nebo ubytovna Gogol. Jsou připravovány k prodeji,“ dodává s tím, že brzy k nim přibude i ubytovna Studentská, kterou v nejbližších měsících přestane město využívat.
„Zatím zůstává prázdný i Národní dům, který však zájemce o koupi i rekonstrukci má,“ připomněl Kopál.
Squatterská realitní agentura nabízí k užívání také prázdnou budovu bývalé vojenské správy na Čertově ostrově. Jednu z částí rozsáhlého objektu armáda opustila v roce 2002, druhou definitivně před rokem.
„Celý objekt už je pro ministerstvo obrany nepotřebný. Chystáme se ho prodat. V příštím týdnu vypíšeme výběrové řízení,“ informovala Lenka Zapletalová, mluvčí ministerstva obrany.
Jak již bylo uvedeno, v Karlových Varech dosud oficiální squat nevzniknul. Do budoucna však jeho vznik není vyloučen.
„Pár lidí, kteří uznávají tuto myšlenku, tady je. My ale nikomu nebudeme říkat: Jděte a obsaďte je. Pokud se však na nás někdo obrátí, poradíme,“ říká Jaroslav Vyčichlo.
Co je squat?
Squat je nemovitost, používaná bez právního titulu. K obsazování nemovitostí dochází z různých důvodů, které se často vzájemně překrývají. Ve vyspělých státech je squatting výrazem sociálního protestu. V Česku je ovšem takovéto chování posuzováno jako trestný čin podle § 249a trestního zákona, tedy neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru.
Ačkoliv je slovo squat pro spoustu lidí synonymem pro bezdomovectví, původní úmysl squatterů je poněkud jiný. Nejde jen o samotné obsazení domu, které je často sociálním protestem proti cenám bydlení, kvůli nimž si spousta mladých lidí nemůže dovolit bydlet ve vlastním. Squaty se nezřídka stávají kulturními a sociálními centry, a to nejen pro mladé lidi, ale v podstatě pro všechny vrstvy obyvatel.
Terčem squatterů se stávají domy, které jsou dlouhodobě neobydlené a chátrají. Někdy je jejich obsazením zabráněno dalším škodám, někdy dojde i k částečné opravě domu a k jeho využití pro pořádání výstav, koncertů atp. Squatterství je nejrozšířenější ve velkoměstech.
V Praze bylo počátkem devadesátých let minulého století založeno několik squatů. Byl mezi nimi dům v ulici Pplk. Sochora na Letné, dům U Zlaté lodi v Náprstkově ulici či kolonie Buďánka v Praze 5. Tuto sobotu pražská policie tvrdě zakročila proti squatterům, kteří na Albertově v ulici Na Slupi obsadili jeden dům. Sedmdesát squatterů zadržela.
