Stalo se před 86 lety: Baťa porazil komunisty
Jen málokdo dnes tuší, že Zlínu vládli už počátkem dvacátých let minulého století komunisté. Tedy dávno před příchodem Vítězného února. Přítrž tomu udělal až Tomáš Baťa, který spolu se svými zaměstnanci vyhrál 16. září 1923 obecní volby a záhy se stal i starostou města.
Jak se tehdy ve Zlíně dostali k moci komunisté? V zastupitelstvu města měli od voleb v roce 1919 většinu sociální demokraté v čele se starostou Františkem Novákem, spolumajitelem obuvnické továrny, která konkurovala Baťovi. V květnu 1921 ale přešla celá zlínská sociální demokracie včetně starosty k nově založené komunistické straně.
Tvrdá kampaň
Baťa brzy zjistil, že s komunisty ovládanou radnicí mu to klapat nebude a pustil se do politiky. „Vzal to do ruky skutečně po baťovsku. Začal na zelené louce a stranu si založil vlastní,“ píše Pavel Hajný na webu absolventů Baťovy školy práce BataStory.net.
Do kampaně se pustil se vší vervou. Kritizoval obecní hospodaření, obviňoval vedení města z plýtvání, třeba za předraženou stavbu nové radnice. Sliboval modernizaci kolabující slabé elektrické sítě na náklady firmy a o čtvrtinu levnější dodávky elektřiny lidem.
„Zatímco jeho soupeři recitovali na shromážděních všeobecné programy svých stran, on předkládal voličům konkrétní návrhy na přestavbu města i s přesným rozpočtem, kolik to bude stát,“ píše publicistka Kateřina Novotná. Baťa se snažil přesvědčit hlavně své zaměstnance, z nich taky sestavil kandidátku. „Vyskočil na stůl a začal řečnit. Takový byl zrod Bati-politika,“ dodává historik Zdeněk Pokluda.
Starostu, nebo nic
Nechal se napsat až na patnácté místo kandidátky. „Já chci být buď starostou, nebo nechci být zvolen do zastupitelstva vůbec. Na hádky, na nekonečné smlouvání s politickými stranami by bylo škoda mého času i mých sil,“ vysvětlil továrník své rozhodnutí.
Komunisté se cítili ohroženi, a předvolební kampaň proto byla hodně vyhrocená. Mezi sympatizanty komunistické strany dodnes kolují historky o tom, že baťovci tehdy napadali jejich schůze a bili je.
„Byla to volební kampaň plná neprokazatelných výroků a urážek. O žádných fyzických útocích ale nevím,“ podotýká Pokluda.
Baťova přímočarost přinesla ovoce. Ve volbách v září 1923 získal 1 322 hlasů z 2 336, a tím sedmnáct zastupitelů ze třiceti, druhou nejsilnější stranou byli komunisté se 454 hlasy a šesti zastupiteli. Tomáš Baťa se stal starostou Zlína.
