Před čtyřiceti lety 23. srpna sjelo z výrobní linky mladoboleslavské automobilky prvních šest vozů Škoda 100/110. Další je následovaly po dvou dnech. O automobily této řady je zájem i po čtyřiceti letech. Jen v jiné kategorii motoristů. Patří už mezi veterány.
Auta, která se ve Škodovce vyráběla osm let, zná ale dobře i dnešní mladá generace. „Vzpomínám si, že když se děda rozhodl někdy v polovině sedmdesátých let koupit auto, nebylo to jen tak. Před Mototechnou se ve frontě střídal ještě s kamarádem. Čekali tam snad čtyřiadvacet hodin. Možná i déle. Tmavě červená barva se babičce moc nelíbila. Ale vybírat se nedalo,“ říká Lenka Maňáková. I ona si řízení auta vůbec poprvé vyzkoušela ve „stodesítce“.
Staré, nebo nové?
Nové vozy značky Škoda nebyly zas až tak úplně nové. Auta sice dostala novou karoserii, některé části interiéru a částečně se změnily i konstrukční prvky, jinak to ale bylo téměř dvojče předchozího nesmírně oblíbeného modelu Škoda 1000 MB. Motor zůstal beze změn. Nutno dodat, že nástupce „tisícovky“ svým vzhledem poněkud zklamal. Chrom nahradily plasty, ve všem měla přednost účelnost. Zřejmě také proto nové škodovky nikdy nedosáhly úspěchu, jaký měl jejich předchůdce vůz Škoda 1000 MB, především v zahraničí. V rozloženém stavu je však automobilka v sedmdesátých letech exportovala i na Nový Zéland.
Křest ohněm i vodou
Rozjezd výroby škodovek řady 100/110 byl dost dramatický, 2. srpna nastoupili lidé v podniku na celozávodní dovolenou, během níž se měla pro nový vůz připravit linka i některé další výrobní provozy. Na devět set zaměstnanců se však po dovolené nemělo kam vrátit, protože 12. srpna zachvátil automobilku požár. Nejhorší za posledních čtyřicet let. Na ploše o rozloze dvacet čtyři tisíc metrů čtverečních spolykal oheň vše, co mu stálo v cestě. Hasiči živel zkrotili až po třech dnech.
Škody byly rozsáhlé. Ty přímé činily 320 milionů, následné se odhadovaly dokonce na miliardu.
Škoda 100 byla také jediným vozem, který se kdy vykoupal v pražském podolském bazénu. „Týdeník Svět motorů testoval právě na tomto autě možnost záchrany posádky v případě extrémní nehody. Stovka si jako plavec vedla dobře. V případě zavřených oken se na vodě držela dostatečně dlouho, aby bylo možné lidi uvnitř zachránit. S otevřenými okny to samozřejmě bylo horší. Ani tlak pod hladinou auto příliš nezdeformoval. Hlavně se ani nechce věřit tomu, že vůz byl po vysušení provozuschopný,“ říká Lukáš Nachtmann z archivu společnosti Škoda Auto.
Historie v šanonech
Dobové dokumenty o této řadě vozů zabírají v Muzeu desítky objemných archivních šanonů. Startu nových škodovek pochopitelně v té době věnovaly značnou pozornost i noviny, včetně těch firemních. V archivu tu mají uloženy i tisíce fotografií. Některé z nich stačili převést i na speciální archivační CD. Miliontý osobní automobil Škoda s motorem vzadu pak mohou návštěvníci vidět přímo v expozici Škoda Auto Muzea.
Lukáš Nachtmann umí dohledat i cenu, za kterou se škodovky prodávaly. „V základním provedení stála tehdy Škoda 100 pětačtyřicet tisíc. Na Škodu 110 R coupé bylo ale třeba našetřit až sedmdesát tisíc. Právě za tolik se prodávalo nejluxusnější provedení tohoto modelu. Byl opravdu vydařený a žádaný,“ říká Nachtmann.
Dokáže představit i další modely, které se však na české silnice vůbec nedostaly. Například dvousedadlovou otevřenou buggy Škoda Kirby, která se vyráběla v Itálii či obdobnou buggy Škoda V.F. Tu pro změnu stavěla belgická firma.
Vozy Škoda 100 a 110 si nesčetněkrát zahrály ve filmu. Patřily neodlučně ke své době. I futuristický prototyp Škoda 110 Super Sport se objevil na plátně. Třeba v komedii Zítra vstanu a opařím se čajem. A po úpravě a přelakování na černo se stal i Upírem z Feratu.
Veteráni – zelenáči
Do rukou odborníků v restaurátorské dílně Škoda Auto Muzea se zatím žádné z těchto aut ještě nedostalo. Zatím tu uvádějí do kondice spíš podstatně starší veterány. Několik nabídek na odkoupení těchto vozů už ale muzeum mělo. „Zajímavá jsou pro nás auta, na nichž se nic zásadního neměnilo. Pokud vím, tak většina majitelů své vozy postupně upravovala. Na straně druhé se dají i svépomocí uvést do skvělého stavu,“ říká vedoucí zdejších restaurátorů Eva Ticová.
