Strašidel a zábavy není nikdy dost

Kamarádí se se všemi plzeňskými strašidly. Prý je dokonce jejich nejlepší kamarád. Seriál o osobnostech uzavírá majitel Muzea strašidel Zdeněk Zajíček.

Tenhle chlap musí mít pro strach uděláno. Zavře pod zámek tři sta strašidel a pořád je mu to málo. Zdeněk Zajíček se ale se strašidly nepere. Naopak je jejich nejlepší kamarád. Převléká se za ně, pořádá jim srazy, píše o nich pohádky. Na Náměstí Republiky si z nich dokonce vybudoval vlastní muzeum, které patří mezi nejnavštěvovanější plzeňské atrakce. Návštěvníci si jich tu můžou prohlédnout více než tři stovky.

„Lidé nám pořád nosí další, nebo se je snažíme sami vyrábět,“ popisuje Zdeněk Zajíček. Se svými strašidelnými miláčky putuje po republice a pořádá různé výstavy. A chtěl by jezdit víc. „Taky chceme někde na Karlovarsku založit pobočku Muzea strašidel,“ tvrdí.

Hlavní strašidlo

Do strašidelných masek se ale rád i převléká. V rámci Historického víkendu, který pořádá, stojí vždy v čele průvodu strašidel. Převlečený je buď za druida, Radouše, nebo použije masku Dvojitý běs, ta je v Plzni obzvláště oblíbená. Když si vezme jejich ratolest na klín, rády si ho fotí plzeňské maminky. „Jsem tak ošklivej, že vedle mě jsou všechny děti krásné,“ říká.

Součástí strašidelných akcí Zdeňka Zajíčka je již tradičně kapela Strašlivá podívaná, která na nich hraje. „Se Zdeňkem jsme složili i hymnu všech strašidel, která se jmenuje Hodina duchů,“ říká kapelník skupiny Petr Merxbauer.

Dělá to, co ho baví

O strašidlech nejen z Plzně, píše Zdeněk Zajíček i pohádky a pověsti. S kamarádkou Markétou Čekanovou napsal už dvě knížky. Třetí chtějí vydat v tomto roce. „Bude se jmenovat Půl kopy do kopy českých pohádek,“ říká Zajíček. Na obou s nimi spolupracoval plzeňský ilustrátor, který si říká Vhrsti. „Na Zdeňkovi je nejhezčí to, že všechno, co dělá, ho strašně baví. Potom to zákonitě baví i lidi okolo něj,“ popisuje ilustrátor.

Plzeňský rekordman

Vedle strašidel má Zdeněk Zajíček ještě jeden koníček - organizování celé řady zajímavých akcí, které si v Plzni získaly velkou oblibu. Mezi nejznámější patří plavba netradičních plavidel na Radbuze, Vánoční zpívání koled, Apriliáda, Historický víkend, Rytířské turnaje na koních. Řada z nich se díky velké účasti nebo bláznivému nápadu zapsala do historie českých rekordů.

„Držíme rekord v počtu lidí zpívajících koledy. V roce 2000 v Plzni zpívalo 8069 lidí,“ říká Zajíček. Od té doby se rekord nepodařilo překonat. Teď se se svojí agenturou zaměřuje na rozšíření akce do menších měst v okolí Plzně.

„Naposledy zpívalo v jedenácti městech více než dvanáct tisíc lidí,“ přibližuje. V září pořádá plavby netradičních plavidel na Radbuze. Turistickou sezónu v Plzni otevírá Apriliádou, která je vždy plná her a soutěží ve zvláštních disciplínách, jako je třeba běh na Plzeňskou věž. V zimě staví v mázhausu radnice zvláštní betlém. Do něj mu lidé dávají většinou vlastnoručně vyrobené figurky, které jsou jim podobné. „Máme jich asi čtyři sta. Nejvzdálenější je od jedné plzeňské rodačky až ze Spojených států,“ říká.

Ví o něm i Guiness

Jeho jméno je uvedeno i v Guinessově knize rekordů. Jeho tým v roce 1997 slepil nejvíc krabiček od sirek. Se svými jedenácti kamarády jich na sebe nalepil více než sto padesát tisíc a vytvořil z nich model Radyně. Trvalo jim to dva a půl měsíce. Posedlost? Asi ano. Zdeněk Zajíček byl ale pořádáním různých akcí posedlý již od mala. První zorganizoval už ve čtyřech letech - byl to závod na tříkolkách.

„Skončil jsem v něm druhý,“ vzpomíná. Po základní škole si udělal maturitu a začal pracovat jako elektrikář ve Škodovce. „Do dnes jsem na to hrdý,“ hlásí se ke své minulosti. Po Sametové revoluci si založil agenturu RLA Stallion, která si dala za cíl učinit Plzeň kulturnějším městem.

Plzeň město kultury

Této jeho snahy se týká i otázka, kterou si na něj připravil jeho předchůdce v seriálu Sedmičky o osobnostech Plzně, světoznámý kadeřník Michal Zapoměl. „Skutečně si myslíte, že se Plzeň stane městem kultury?“ Na to má Zdeněk Zajíček jasný názor.

„Ostrava není pro Plzeň konkurencí a Plzeň se stane městem evropské kultury v roce 2015,“ je přesvědčený. Věc má ale jeden háček. Vše má v ruce tým vytvořený městem. „Je na nich, jak se jim podaří do tohoto projektu zapojit co nejvíce lidí pracujících v kultuře. Doufám, že to nepokazí. My jsme připraveni se o titul poprat,“ slíbil Zajíček.