Martina Šefčíková z Hostouně neskrývá rozhořčení. Má doma tři syny, kteří každý den dojíždějí do Prahy. Teď, když Středočeský kraj některé spoje zrušil, přišly její děti o pravidelný spoj, který je vozil do školy.
„Ještě bych pochopila, kdyby zrušili nevytížené linky. Ale nám vzali ranní autobus směr Ruzyně, který býval pořád obsazený, lidé v něm i stáli,“ zlobí se Šefčíková, ředitelka hostouňské školky.
Jako jedna z mnoha podepsala petici, která se staví proti škrtům hejtmana Davida Ratha. Ten se hájí nižšími dotacemi od státu. V důsledku jejich omezení by mohlo zaniknout téměř devět set spojů. To by se dotklo až půl milionu lidí.
„Počet obyvatel v obcích kolem Prahy neustále roste. Logicky by tedy mělo přibývat i spojů mezi nimi. Spousta lidí totiž nemůže, nebo ani nechce jezdit autem,“ domnívá se jeden ze signatářů petice Luděk Ulrich.
Lidé i vedení radnic se bouří čím dál tím víc – petice má v současné době kolem šestnácti tisíc podpisů. „Třetího března jsme ji předali hejtmanovi, radě i zastupitelům, ale zatím jsme neobdrželi žádné vyjádření,“ říká zastupitelka Středočeského kraje a členka petičního výboru Věra Kovářová.
Ta na problémy občanů dojíždějících ze zaměstnání upozorňovala již dříve. Navíc se domnívá, že vzhledem k plánovanému zdražení jízdného až o pětadvacet procent je rušení naprosto zbytečné.
„Od listopadu říkáme, že nemusíme rušit vůbec nic, protože zdražení jízdného nám přinese tržby, které by ztrátu měly pokrýt,“ potvrzuje její domněnku mluvčí společnosti ROPID, která v kraji pomáhá organizovat hromadnou dopravu, Filip Drápal.
Kraj: Donutily nás vládní škrty
Všichni teď doufají, že masivní nesouhlas přinutí vedení kraje rozhodnutí změnit. To se ale brání. „Ke krácení dotací vybraným autobusovým linkám nás donutily citelné vládní škrty. Proto by měli iniciátoři petici směrovat na vládu, nikoliv na Středočeský kraj,“ tvrdí mluvčí kraje Berill Mascheková.
Mladá Boleslav situaci ale vidí jinak, a proto se rozhodla podat na kraj žalobu.
„Naši právníci na ní ještě pracují, do čtrnácti dnů by měla být hotová. Nedostatek peněz není důvodem pro rušení dopravních spojů,“ říká primátor města Raduan Nwelati a není sám.
Proti rušení spojů se postavila řada obcí a protestovala i organizace Ropid.
„I podle nás je jakékoliv omezování veřejné dopravy špatné, ale museli jsme rozhodnutí kraje respektovat. Snažili jsme se však, aby mělo rušení spojů co nejmenší dopad na cestující,“ říká mluvčí společnosti Filip Drápal. Zatím prý zaznamenali jen minimum stížností.
Záchrana z obecních kapes
V některých regionech není nakonec situace tak drastická, jak se očekávalo.
„Od února sice jezdí méně autobusů, ale rušení nebylo pro Beroun nakonec tak dramatické. Trochu horší byla situace v okolních obcích, odkud lidé do města dojíždějí,“ komentuje situaci Pavla Švédová z berounské radnice. Tamní společnost zcela zrušila necelých šedesát spojů.
Ke zmírnění problému přispělo zejména to, že se některé obce rozhodly sáhnout do vlastní pokladny. Tím zachránily až třetinu spojů, kterým hrozil zánik.
Ne všude ale měli takové pochopení. Třeba v Berouně, ani v Kladně o podobném kroku rozhodně neuvažují. „Chápeme, že kraj potřebuje šetřit, ale nejprve měl kontaktovat vedení jednotlivých obcí a informovat se o tamní situaci. Považujeme toto řešení za nesmyslné,“ říká mluvčí radnice Vilém Frček.
Do některých obcí na Kladensku tak nyní jezdí poslední autobus ve čtyři hodiny odpoledne. To podle Frčka zkomplikuje dopravu řadě pracujících.
