Na Aljašce v národním parku Denali stojí kamenná zeď. Chrání vstup do lesa k hnízdišti sov. Jde o jeden z podpisů Boleslavi ve světě. Šestadvacet členů 8. oddílu vodních skautů tam totiž před třemi lety dojelo při jedné z expedic.
„Za tři týdny jsme uletěli 26 920 kilometrů, autobusem ujeli 3352 kilometrů, pěšky ušli 166 kilometrů, po vodě sami ujeli 149 kilometrů, lodí za velrybami 328 kilometrů a vlakem 183 kilometrů,“ vzpomíná skaut Jaroslav Šebek.
Zažili toho mnoho. Plavili se po řekách Copper River a Nenana, viděli medvědy, padající ledovce, velryby či lachtany. A pomohli v národním parku, když vytahali z řeky na břeh kameny, z nichž tam později postavili zmíněnou zeď.
„Mákli jsme si,“ říká Šebek. S oddílem dobyl Norsko, Francii, Španělsko, Švédsko či Laponsko, teď shání peníze na expedici na Island.
Šebek se skauty však zdaleka není jediný, kdo zanechal otisk Boleslavi na planetě. Schopných se stříbrným lvíčkem v modrém poli na prsou bylo a je víc.
Rok 2000, Sydney. Na olympiádě se soustředí Jan Železný. Oštěp letí při třetím pokusu daleko. Netváří se spokojeně, umí hodit lépe, 90,17 metru mu však stačí na zlatou medaili i olympijský rekord. Spolu s ním také Mladé Boleslavi úspěchy rodáka, byť už ve městě nežije, nikdo neodpáře. Zůstaly po něm v Barceloně, Atlantě, Soulu či Jeně.
Rozlet hvězd sportu
Radim Vrbata je nyní sbírá pro Boleslav na hokejovém ledě Phoenix Coyotes v americké Arizoně. Jeho kolega Martin Havlát v Minnesotě. Před nimi v Severní Americe šířil dobré jméno města už Jiří Hrdina, nejdřív v Calgary, potom v Pittsburghu.
Ještě dřív v padesátých letech 20. století vstoupila na žíněnku v Moskvě na mistrovství světa rodačka Eva Bosáková a předvedla první salto vzad ve finále prostných. Zlato získala i na kladině. Později také dokázala jako jediná v gymnastice vzít na olympiádě v Římě medaili reprezentantkám Sovětského svazu.
Až na trávník v Izraeli vyběhli také boleslavští fotbalisté. V prosinci 2006 tam při utkání poháru UEFA uhájili proti Hapoel Tel Aviv remízu. Na postup do jarních bojů jim nestačila.
„Ve čtyřminutovém nastavení se boleslavský brankář vypravil do ofenzívy při Matějovského trestném kopu. Ve vápně soupeře se neprosadil a Hapoel v protiakci měl šanci dát vítězný gól do opuštěné soupeřovy branky. Degu ji však netrefil,“ psaly tehdy o infarktovém závěru utkání stránky klubu.
Z Boleslavi do výšin
Stopy za sebou nechává také horolezec Petr Mašek. Letos stanul na své třetí osmitisícovce. „Teď by mne lákala nějaká nižší, ale těžší hora v Jižní Americe,“ naznačuje Mašek, který se v létě ve výšce 6500 metrů propadl do trhliny.
Tuhle stopu už dávno zavál sníh. Ale pomyslná na třináctém nejvyšším vrcholu Země, na pákistánské hoře Gasherbrum II, na kterou v červenci vystoupal, zůstává.
To po dalším rodákovi, básníku Františku Gellnerovi, na haličské frontě první světové války, nezůstala žádná. Ví se jen, že tam rukoval. 13. září 1914 jej prohlásili za nezvěstného.
Let okřídleného šípu
Nejvíc však město neproslavil člověk, ale výrobek. Automobil. „Už od dob Laurina s Klementem firma vyvážela do celého světa,“ říká vedoucí archivu Škoda Auto Lukáš Nachtmann.
Zákazníkem se na začátku 20. století stal bratranec japonského císaře, poštovní tříkolky dodávala automobilka do Mexika, kropicí vozy později do Iránu.
Ve třicátých letech začala s takzvanými spanilými jízdami, v šedesátých s testováním prototypů v zahraničí. Třeba před třemi lety továrna zkoušela deset terénních modelů Škoda Octavia Scout na 9700 kilometrů dlouhé trase, jež začala na Rudém náměstí v Moskvě a skončila ve Vladivostoku.
Čína, která je hned vedle, je ostatně nyní nejdůležitější zemí pro export Škody Auta.
„Do Boleslavi jsem se přistěhovala, nemám tak v hlavě rodáky a úspěchy Škodovky, které omílají děti ve škole. Město mě pořád překvapuje,“ říká Hana Bártlová s tím, že třeba o biochemikovi Miloslavu Rechcíglovi se dozvěděla až letos, když v únoru dostal stříbrnou medaili od předsedy Senátu. Vědců z Boleslavi, kteří se prosadili ve světě, by se našlo víc. Aspoň někteří jsou v mapě vytvořené týdeníkem Sedmička.
Nový partner města je z Afriky
Na západě Atlantský oceán, severně Maroko, Kanárské ostrovy vzdálené jako autem z Mladé Boleslavi do Prahy a zpátky. A všude Sahara. Najít o republice Sahrawi informace v češtině je těžké. Když už, jsou spojované s pulzujícími mezinárodními spory, naléhavým doporučením očkování proti hepatitidě a břišnímu tyfu či potenciální skrýší Usámy Bin Ládina.
Okres Smara v této bývalé španělské kolonii, kterou zčásti ovládá Marocké království, přitom uzavřel dohodu o spolupráci s Mladou Boleslaví.
„Přes našeho německého partnera okres Darmstad-Dieburg jsme kontaktovali italskou Florencii, která nás hodně zajímala. Ta spolupracuje s mikroregionem Sahrawi,“ vysvětlil náměstek primátora Adolf Beznoska, jak k partnerovi město přišlo. Že by mezi nimi začaly obvyklé výměnné pobyty studentů, však nečeká.
„Nemyslím, že by o to byl nějaký intenzivní zájem,“ dodal Beznoska.
Město dosud spolupracuje také se slovenským Pezinkem, s nímž první dohodu uzavřelo už v roce 1949, a rodištěm bývalého pilota Formule 1 Mika Häkkinena finským Vantaa. Vztahy s britským King’s Lynn, odkud pochází například bubeník kapely Queen Roger Taylor, nejsou nyní aktivní.
Svět v Mladé Boleslavi
- s prvoligovými boleslavskými atlety trénují Etiopané Taha, Adisu a Menor
- chystanou technologii na zpracování komunálního odpadu okoukali boleslavští radní v německém Kaiserslauternu
- na zubní ambulanci v Klaudiánově nemocnici pracuje lékař z Konga Fabrice Nduba Bondo
Škoda Auto je od roku 1990 součástí koncernu Volkswagen Group
- za FK Mladá Boleslav nyní hrají Makedonci Vladimir Dimitrovski a Goce Toleski, Francouz Alexandr Noël Mendy, Černohorec Ivana Delič, Slovák Lukáš Opiela a Australan Kerem Bulut
- podíl cizinců na pracovní síle byl letos v březnu i po krizi a propouštění agenturních zaměstnanců čtyřnásobný v porovnání s průměrem v Česku
