Studenti poradili, co udělat s věznicí
Na konci devatenáctého století do ní poprvé nastoupili zloději, vrazi a podvodníci, v padesátých letech mezi jejími zdmi mučili politické vězně. Uherskohradišťská věznice ale brzy bude sloužit k úplně jiným účelům. Třeba i jako muzeum totality. O tom, jak zchátralou budovu využít, rozhodovali studenti architektury z Liberce.
„Byl to náročný úkol. Věznice je velká a zároveň jde o silný prostor s doslova vrytou minulostí,“ říká studentka fakulty umění a architektury Marta Chaloupková. Vymyslet využití bývalé věznice dostali studenti z ateliéru architekta Zdeňka Franka jako hlavní semestrální úkol. Navrhnout měli objekt, který by fungoval a zároveň připomínal osudy vězňů z padesátých let. Nemuseli se držet žádné předlohy ani se zajímat o peníze.
I proto se mezi návrhy mohl objevit nápad studentky Marty Chaloupkové, která by zavedla návštěvníka přímo do cely. Tam by slyšel výpověď skutečného vězně, viděl film promítaný na zdi, mohl se dívat špehýrkou do jiných cel, přes sklo v utajení pozorovat ostatní návštěvníky a nakonec vidět i sám sebe na záznamu ze skryté kamery. „Nikdo se v tomto muzeu nepohybuje svobodně. Všichni plní „příkazy systému“, aniž by si to třeba zpočátku uvědomovali,“ líčí svůj koncept Chaloupková.
S jiným nápadem přišel student Jakub Jirman, který by v části věznice postavil byty. V původním stavu ale zachovává cely, které i po půl století vypadají stejně jako v dobách mučení vězňů. V budově plánuje několik schodišť, ke kterým se návštěvník musí vracet, aby našel správnou cestu. Co ovšem nakonec ve věznici bude, rozhodnou zřejmě zastupitelé, kteří ji chtějí koupit za šestnáct a půl milionu korun. „Návrhy vysokoškoláků můžeme brát jako inspiraci. Každá taková studie má pro nás význam,“ prohlásil hlavní architekt Uherského Hradiště Aleš Holý.
Zachovat věznici pro muzeum totality chtějí i ti, kteří v ní strávili část života. „Pro nás je podstatné, aby část věznice zůstala zakonzervovaná v podobě, v jaké je dnes. Aby se nestalo, že cely někdo vymaluje nebo opraví,“ upozornila Anna Honová z hradišťské Konfederace politických vězňů, která v obávané věznici strávila dvacet měsíců ve vyšetřovací vazbě.
Právě atmosféru padesátých let chce ve svém návrhu zachovat student Ondřej Michálek. Místo tradičního vstupu do budovy naplánoval soubor zužujících se chodeb. „Můžete je chápat symbolicky jako jednotlivé osudy. Důležité je, jaký ve vás zanechají dojem ještě před tím, než vstoupíte do věznice,“ popsal svou práci Michálek.
Budoucí architekti své studie ještě vylepšují. Momentálně je lidé mohou vidět v kině Hvězda. Za několik měsíců by ale do Hradiště měly dorazit konečné verze včetně trojrozměrných modelů.
