Zapomenuté dominantě Moravského náměstí, Německému domu, přezdívá „domeček“ a studiu jeho historie věnovala více než rok. Osmnáctiletá Šárka Navrátilová se rozhodla Brňanům připomenout pohnutou historii rozporuplné stavby v rozsáhlé práci, se kterou vyhrála celostátní soutěž Středoškolská odborná činnost.
„Mám ráda místa, jejichž historie spojuje příběhy lidí. Dům vznikl v roce 1891, aby se v něm scházeli německy mluvící Brňané. Konaly se v něm kulturní akce a setkávání v kavárně. Sídlilo v něm několik spolků a formovalo se tam německé národní vědomí. Proto ho Češi nenáviděli,“ vysvětluje Navrátilová.
Češi viděli v honosné stavbě baštu němectví a hanlivě jí říkali „německý hrad“ či „cihelna“. „Dům byl postavený z neomítnutých cihel. Podobal se Muzejce nebo Červenému kostelu,“ líčí studentka.
Budova vynikala unikátní architekturou i koncertním a tanečním sálem s dobrou akustikou a druhými největšími varhanami na Moravě. Měly čtyři tisíce píšťal,“ líčí Navrátilová.
Německý dům vznikl díky Friedrichu Wannieckovi, z jehož továrny je dnes Galerie Vaňkovka, jako odpověď na vznik českého Besedního domu. Dominantou Moravského náměstí byl Německý dům do roku 1945. „Poničilo jej bombardování a poté ho někdo zapálil. Hořel dva dny a v srpnu 1945 ho místo rekonstrukce odstřelili. Trosky museli rozebrat němečtí Brňané,“ připomíná dívka.
Při bádání se musela studentka třetího ročníku vyškovského gymnázia naučit písmo dobových německých novin. „Studovala jsem ho několik týdnů,“ říká Navrátilová. Bádání v archivech si užila. „Napínavá byla práce s mikrofilmy, na nichž se uchovávají historické tisky. Člověk je může nenávratně zničit,“ vzpomíná.
Navrátilová o Německém domě popsala desítky stránek, které splňují i požadavky vysokoškolské práce. Navíc pomáhá zpřesnit informace on-line Encyklopedie Brna.
„Mám dost přátel v Německu, proto jsem propojila česko-německé vztahy s historií. Češi Němce dodnes mnohdy nevnímají dobře, proto Německý dům stále vyvolává rozpaky,“ myslí si Navrátilová.
