Žloutenka typu A či dysentérie neboli úplavice. I s těmito infekcemi se mohou Táborští vrátit z dovolené v Egyptě nebo ze zemí, kde jsou špatné hygienické podmínky.
Člověk, který přijede z ciziny a má příznaky nějaké choroby, by měl nejdříve navštívit svého praktického lékaře. Může mít horečky, bolesti svalů a kloubů, bolesti hlavy, průjmy, zvracení, křeče v břiše. Nemoc se může projevit třeba až čtrnáct dní po návratu.
„Pokud vše svědčí o tom, že jde o dovezenou nákazu, měl by člověk svého lékaře upozornit, že jeho potíže můžou mít souvislost s nedávnou cestou,“ připomíná epidemioložka Alena Dvořáková. Většinou pak lékař nemocného pošle za dalším vyšetřením na infekční oddělení nemocnice, kde odborníci pacienta podrobně vyšetří a často začnou i s jeho léčbou.
V Táboře si lidi nejčastěji vozí z cest průjmová onemocnění. „Máme každý rok hodně případů, ale přesný počet neznám,“ říká primářka infekčního oddělení táborské nemocnice Jana Sysová.
Zdůrazňuje také, že záleží na disciplinovanosti každého turisty, jak dokáže rizikům cestovních průjmů předcházet. Mezi základní zásady patří pít v originále balenou vodu, kupovat si ovoce, které lze oloupat, pečlivě si vybírat restaurace a nejíst grilovaná masa na trzích, nebo si nedávat drinky s ledem, protože i ten může být vyrobený ze závadné vody.
Daleko závažnější než průjem je třeba horečka dengue. Vyskytuje se v tropické a subtropické oblasti Afriky a Asie, v Austrálii, ve Střední a Jižní Americe, na některých ostrovech v Tichém oceánu a Karibiku.
„Je to poměrně častý virový infekt. Přenáší ho komáři a projevuje se virážkou, zánětem uzlin a jater,“ říká Sysová.
Podkožní boule a horečky = malárie
Hodně skloňovanou hrozbou mezi cestovateli bývá malárie. Způsobuje ji hmyz, který saje krev. Nejčastějšími příznaky jsou podkožní boule, horečky nebo zduření končetin.
Antimalarika si letos do Kolumbie vezl Michal Steinz z Tábora. „Podle informací od lékařů se tam malárie ve výšce pod osm set metrů vyskytuje všude. Od místních jsme se ale dozvěděli, že malárii nechytil nikdo snad za posledních patnáct let,“ říká Steinz, který se tak rozhodl nebrat léky určené k prevenci.
Chráněný je ale vůči žloutence typu A i B, břišnímu tyfu a žluté zimnici. „Tahle očkování je dobré mít. V Jižní Americe je na žlutou zimnici povinné. Potvrzení v mezinárodním očkovacím průkazu by měli dokonce kontrolovat hned na letišti a hrozí, že člověka můžou poslat zpátky. Ale nás nikdo neprověřoval,“ dodává Steinz.
Sám má prý zkušenosti pouze s průjmem a vysokými horečkami, které ho postihly v Maroku. „Úplně mě vyřadily z provozu. Trvalo to asi tři dny,“ vzpomíná.
Prý spoléhá také na to, co sám o zemi, kam míří, najde. A které očkování je podle vlastního zjištění nutné. Často vyžadované je proti břišnímu tyfu. Příkladem jsou země jako Laos, Vietnam nebo Kambodža.
Preventivní užívání léku proti malárii ale podcenila studentka, která jezdila do západní části Afriky pomáhat dětem. V táborské nemocnici ji hospitalizovali minulý rok.
„Je lepší šest týdnů před cestou vyhledat centrum očkování a cestovní medicíny. Vzít s sebou očkovací průkaz, aby lékaři věděli, proti čemu je dotyčný chráněný. Všechno s ním proberou. Lidé nesmí třeba zapomínat ani na očkování proti tetanu nebo vzteklině,“ varuje Sysová.
S tyfem se na svém oddělení setkala před delší dobou. „Měl ho Ind, který si ho přivezl z vlastní země. Pracoval, myslím, v Praze a cestoval po jižních Čechách,“ vzpomíná Sysová.
Připomíná, že s turistou je také nutné probrat i rizikové chování. Laik může zanedbat obranu proti infekčním onemocněním, ale Sysová se setkala i s případy, kdy se zase zkušení cestovatelé nakazili pohlavními chorobami. O čemž se podle ní málo mluví.
I třeba do Egypta doporučuje očkování proti žloutence typu A. Kromě Afriky je proti této infekci důležité očkování například v Jižní Americe nebo oblastech Asie.
V kurzu je stále u mnoha táborských obyvatel Balkánský poloostrov. I na něm existuje teoretická možnost těžkého onemocnění.
Lékaři se starali o ženu, která po návratu z Chorvatska onemocněla horečkou papatači. Ta se projevuje zánětem mozkových blan, vysokými teplotami, celkovou únavou a vyrážkami. „Nemoc si vyžádala dlouhou rekonvalescenci. Z toho je vidět, že i z blízkých částí Balkánu si lze přivézt nebezpečné nemoci,“ tvrdí Dvořáková.
Papatači se projevuje někdy jako chřipka, ale může mít i těžký průběh. „Podobným případem je západonilská horečka, která se vyskytuje v zemích, do nichž se často jezdí, jako je právě Chorvatsko, Řecko nebo Kypr,“ upozorňuje Dvořáková.
Ceny očkování
Spalničky, příušnice, zarděnky: 700 Kč
Tetan: 300 Kč
Vzteklina: 1500 Kč
(tři dávky)
Záškrt: 250 Kč
Žloutenka typu A+B (dospělí): 4650 Kč
(3 dávky)
Žloutenka typu A+B (děti) 3000 Kč (3 dávky)
Žlutá zimnice 700 Kč
