„Poprvé jsme dokázali, že na světě je dost fosilních paliv na to, aby rozpustily všechen antarktický led,“ řekla Richarda Winkelmannová z Postupimského institutu pro výzkum dopadů změn klimatu. Výzkum jejího týmu zveřejnil magazín Science Advances. „Nestalo by se to přes noc. Zjištění, že naše dnešní kroky mění tvář planety, jak ji známe, a budou v tom pokračovat další desítky tisíc let, je ale šokující,“ dodala.
Ledový příkrov Antarktidy je největší na zemi. K současnému růstu hladiny moří ale přispívá jen jednou desetinou, protože teploty na kontinentu se stále drží převážně pod bodem mrazu. Loni ale vědci přišli se zjištěním, že velká část ledovce na západě Antarktidy během následujících staletí roztaje následkem dlouhodobého působení skleníkových plynů, které už byly uvolněny do atmosféry.
Nová studie ale dokládá, že pokud využijeme všechny známé zásoby fosilních paliv, roztaje i mnohem větší východoantarktický ledový příkrov. Výsledek se zakládá na počítačových modelech, které zahrnují oteplení vzduchu, růst teplot oceánu, změny v proudění ledu a změny týkající se sněžení.
Různé scénáře růstu hladiny oceánů
Výzkumníci ale zároveň zjistili, že pokud se podaří globální oteplení udržet pod dvěma stupni Celsia, což je cíl OSN, stoupne hladina oceánů jen o několik metrů, a to během tohoto tisíciletí.
Zmizí světové metropole?
V extrémním případě, kdy by lidstvo spálilo všechna fosilní paliva, by se teploty zvedly o více než deset stupňů a hladiny moří by se zvedaly o třicet centimetrů každých deset let. „Něco takového ještě lidé nezažili,“ uvedla Winkelmannová. Přestože oxid uhličitý ze spalování by se do atmosféry uvolnil během nejvýše pětiset let, v atmosféře by se jeho zvýšená koncentrace udržela několik tisíciletí.
Pří naplnění katastrofického scénáře by se oceány do konce tohoto tisíciletí zvedly o 30 metrů, o 40 metrů za dva tisíce let a za několik dalších tisíciletí by se hladina ustálila o necelých šedesát metrů výše, než je dnes.
„Ztrátu ledového příkrovu na západě Antarktidy, ať už bylo zapůsobená lidskou činností nebo ne, už asi nezastavíme,“ uvedl Anders Levermann z postupimského institutu. „Pokud ale chceme zachránit města jako Tokio, Hongkong, Šanghaj, Kalkatu, Hamburk nebo New York, nesmíme spustit tán nevratné tání na východě Antarktidy,“ dodal.
