Krásná císařovna Sissi byla už dávno po smrti, stejně jako jeho jediný syn a následník trůnu Rudolf. Zatímco Alžbětu zavraždil anarchista pilníkem, psychicky nemocný Rudolf se zastřelil sám. Ale starého Procházku, jak mu s despektem říkali jeho čeští poddaní, to nezlomilo. Stále vstával o čtvrté a od časného rána razítkoval a podepisoval listiny, jimiž řídil chod obrovské říše.
František Josef I., i když to nebyl žádný státnický génius, zasvětil celý svůj život službě státu, ve kterém žilo 80 milionů lidí. Při prohlídce budete asi překvapeni tím, že jeden z nejmocnějších mužů 19. století žil víceméně pouze ve dvou místnostech, tedy ložnici a pracovně. A od psacího stolu se nezvedl ani při snídani či při obědě. Dnes bychom řekli, že byl typickým příkladem workoholika, však také sám sebe nazýval prvním služebníkem státu, neměl rád pompu, neliboval si v luxusu, ale v jednoduchosti a prostotě.
Pan úředník
„Jaký byl jeho běžný život? Většinou vstával mezi třetí a čtvrtou ráno, umyl se ve studené vodě, pomodlil se u klekátka vedle a v pět hodin už seděl u svého stolu a pracoval. V sedm hodin mu služebnictvo servírovalo snídani, a to přímo na jeho pracovní stůl, aby ušetřil čas. A stejným způsobem se přesně v poledne podával oběd,“ vysvětluje průvodkyně vídeňským zámkem Schönbrunnem a pokračuje: „Ale nebojte, také císař měl své mouchy, a třeba při práci náruživě kouřil a jeho pracovna byla stále plná dýmu.“
Osobní pokoje Františka jsou vybavené obyčejně a skromně, dalo by se říci jako v běžném kupeckém domě. Také postel v císařově ložnici je důkazem jeho prostého života (společnou manželskou postel se svou ženou Alžbětou Bavorskou sdílel jen čtyři roky, císařovna později hodně cestovala, zatímco císař měl ve Vídni milenku) a ponejvíce připomíná běžné vojenské lůžko. „V této posteli také 21. listopadu 1916, ve věku 86 let zemřel. Stalo se tak v devět hodin večer, přičemž celý den ještě seděl u svého psacího stolu a pracoval,“ říká průvodkyně a dodává, že císařova vláda trvala 68 let. Samotná rakouskouherská monarchie přežila Františka Josefa I. jen o necelé dva roky.
Krásná Sissi
Po místnostech Františka Josefa I. následují komnaty císařovny Sissi. Dcera bavorského vévody si už v polovině předminulého století potrpěla na svou figuru. Byla hubená jako lunt, držela totiž celý život přísnou dietu (třeba pila šťávu ze syrového masa, ale také sportovala a byla fenomenální jezdkyní na koni) a při své výšce 172 centimetrů vážila necelých 50 kilogramů (většinou však kolem 45 až 48 kilogramů). Ostatně v pokoji nechybí ani její velká váha, na které se údajně převažovala i několikrát denně. Krásná císařovna určovala ve své době módní trend celé Evropy, zakládala si na mladické podobě a od třiceti let se raději nenechávala fotografovat a později ani malovat.
A zatímco František Josef I. se od rána do večera věnoval řízení státu, Sissi měla trochu jiné povinnosti. Například jen rozčesat si dlouhé vlasy jí zabralo tři hodiny denně. Dosahovaly až na zem, byly velmi těžké a způsobovaly císařovně bolesti hlavy. A když si je jednou měsíčně myla, musela si na to vyčlenit celý den.
Hladoví po večeři
Společně se setkávali hlavně u večeře, a to buď v „malé“ jídelně, která následuje za pokoji Sissi, nebo ve velkém hodovním sále. Při rodinných večeřích se na stole objevovaly výhradně vídeňské speciality – neboť císař miloval klasickou vídeňskou kuchyni, hlavně tafelspitz a vídeňský řízek. Naopak při oficiálních společenských večeřích, kterých se účastnilo sto i více hostů, se v Schönbrunnu podávaly vyhlášené francouzské pokrmy. Ale pro hosty to většinou nebyl žádný gurmánský zážitek. Císař totiž dostával jídlo jako první, jako první také začínal jíst a když dojedl, museli příbory odložit i všichni ostatní. A protože císař jedl opravdu velmi rychle, většina hostů odcházela ze slavnostní večeře hladová.
