Vědci si hmotu kolem supermasivních černých děr obvykle představují jako donuty. Takuma Izumi a jeho tým ale tvrdí, že toto připodobnění není trefné. Jde spíše o spíše systém bouřlivých výtrysků hmotu, který připomíná fontánu.
V nitru prakticky každé galaxie sedí pořádně velká supermasivní černá díra. Galaktická jádra mohou být bouřlivě aktivní a zářit do ohromných dálek, pokud supermasivní černou dírou obklopuje množství hmoty a černá díra se touto hmotou „krmí“.
Vědci si obvykle hmotu kolem supermasivních černých děr představují jako obrovské vesmírné donuty, v jejichž středu spočívá nenasytná černá díra. Takuma Izumi z Japonské národní astronomické observatoře (NAOJ) a jeho tým ale tvrdí, že připodobnění k donutu není moc trefné.
Podle vědecké studie Izumiho týmu neobklopují supermasivní černé díry mračna hmoty ve tvaru donutu, ale spíše systém bouřlivých výtrysků hmotu, který připomíná fontánu v městském parku. V těchto fontánách hmota proudí jak směrem k supermasivní černé díře, tak i směrem pryč od této monumentální gravitační pasti.
K supermasivní černé díře se přibližuje chladný vesmírný plyn. Ten se postupně zahřívá, jeho molekuly se rozpadají a některé atomy a ionty tohoto plynu spadnou do černé díry, kde jsou zřejmě nenávratně ztraceny. Zbylé částice plynu se ale zase vracejí zpátky do vesmíru. Při pohledu z dálky nám tahle vesmírná fontána připomíná tvar donutu, ve skutečnosti je prý ale mnohem dynamičtější a bouřlivější.
Pomohl superpočítač
Izumi a spol. použili ve svém výzkumu pokročilé počítačové simulace na výkonném superpočítači, který má k dispozici NAOJ a společně s nimi i reálná pozorování relativně blízké supermasivní černé díry soustavou radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v chilské poušti Atacama.
Soustavu ALMA zacílili na jasně zářící galaxii známou jako Kružítko (Circinus), která se nachází ve stejnojmenném souhvězdí, ve vzdálenosti asi 14 milionů světelných let.
Kružítko je takzvaná Seyfertova galaxie, což je jeden z typů galaxií s aktivním galaktickým jádrem. Jinými slovy, motor téhle galaxie jede na plný plyn. Vzhlede k relativní blízkosti můžeme tuto galaxii a její aktivní galaktické jádro pozorovat ve velkém detailu.
Soustava ALMA proto mohla v této galaxii detailně sledovat proudění chladného a horkého plynu, z čehož pak Izumi a jeho kolegové odvodili existenci bouřlivé galaktické fontány namísto klidnějšího donutu. Podle Izumiho jde o tak závažný objev, že se teď budou přepisovat učebnice astronomie.
