Supermasivní černé díry v srdci galaxií obklopují fontány hmoty | E15.cz

Supermasivní černé díry v srdci galaxií obklopují fontány hmoty

Stanislav Mihulka - VTM.cz

Vědci si hmotu kolem supermasivních černých děr obvykle představují jako donuty. Takuma Izumi a jeho tým ale tvrdí, že toto připodobnění není trefné. Jde spíše o spíše systém bouřlivých výtrysků hmotu, který připomíná fontánu.

 

V nitru prakticky každé galaxie sedí pořádně velká supermasivní černá díra. Galaktická jádra mohou být bouřlivě aktivní a zářit do ohromných dálek, pokud supermasivní černou dírou obklopuje množství hmoty a černá díra se touto hmotou „krmí“.

Vědci si obvykle hmotu kolem supermasivních černých děr představují jako obrovské vesmírné donuty, v jejichž středu spočívá nenasytná černá díra. Takuma Izumi z Japonské národní astronomické observatoře (NAOJ) a jeho tým ale tvrdí, že připodobnění k donutu není moc trefné.

Podle vědecké studie Izumiho týmu neobklopují supermasivní černé díry mračna hmoty ve tvaru donutu, ale spíše systém bouřlivých výtrysků hmotu, který připomíná fontánu v městském parku. V těchto fontánách hmota proudí jak směrem k supermasivní černé díře, tak i směrem pryč od této monumentální gravitační pasti.

Astronomové objevili chladnou super-zemi u slavné Barnardovy hvězdy

K supermasivní černé díře se přibližuje chladný vesmírný plyn. Ten se postupně zahřívá, jeho molekuly se rozpadají a některé atomy a ionty tohoto plynu spadnou do černé díry, kde jsou zřejmě nenávratně ztraceny. Zbylé částice plynu se ale zase vracejí zpátky do vesmíru. Při pohledu z dálky nám tahle vesmírná fontána připomíná tvar donutu, ve skutečnosti je prý ale mnohem dynamičtější a bouřlivější.

Pomohl superpočítač

Izumi a spol. použili ve svém výzkumu pokročilé počítačové simulace na výkonném superpočítači, který má k dispozici NAOJ a společně s nimi i reálná pozorování relativně blízké supermasivní černé díry soustavou radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v chilské poušti Atacama.

Soustavu ALMA zacílili na jasně zářící galaxii známou jako Kružítko (Circinus), která se nachází ve stejnojmenném souhvězdí, ve vzdálenosti asi 14 milionů světelných let.

Vědci poodkryli další z tajemství Saturnova měsíce Titanu

Kružítko je takzvaná Seyfertova galaxie, což je jeden z typů galaxií s aktivním galaktickým jádrem. Jinými slovy, motor téhle galaxie jede na plný plyn. Vzhlede k relativní blízkosti můžeme tuto galaxii a její aktivní galaktické jádro pozorovat ve velkém detailu.

Soustava ALMA proto mohla v této galaxii detailně sledovat proudění chladného a horkého plynu, z čehož pak Izumi a jeho kolegové odvodili existenci bouřlivé galaktické fontány namísto klidnějšího donutu. Podle Izumiho jde o tak závažný objev, že se teď budou přepisovat učebnice astronomie.

Článek vyšel na serveru VTM >>>

Autor: Stanislav Mihulka - VTM.cz
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!