Suvenýr z dovolené? Občas i exotická nemoc

Výlet do turistických rájů se může změnit v utrpení. Když se turista nakazí exotickou nemocí.

Z dovolené v Egyptě se vrátila před dvěma týdny pětatřicetiletá Eva Motlochová z Frýdku-Místku pohublá a vyčerpaná. Navíc si přivezla účty pro zdravotní pojišťovnu za téměř pět tisíc korun.

„V Egyptě jsem byla se svým dvanáctiletým synem,“ říká Motlochová, kterou hned po příletu něco štíplo do nohy.
„Byla to zřejmě nějaká potvora, protože mi noha začala okamžitě otékat a už po dvou hodinách jsem nemohla vůbec chodit. Dala jsem si na to chladivou mast a doufala, že to přejde. Navštívila jsem pohotovost. Dali mi nějaké léky a mast, ale moc to nezabralo,“ dodává. Dovolená se změnila ve skutečné drama, když po třech dnech dostal její syn úporný průjem. „Nikomu nepřeji, aby strávil dovolenou na záchodě. Nezbylo mi nic jiného, než s ním znovu navštívit pohotovost,“ popisuje Motlochová. Domů si tak přivezla kromě hrůzných zážitků také účet na 282 dolarů. Ty by jí měla proplatit zdravotní pojišťovna, s níž uzavřela před odjezdem smlouvu. Podle zdravotníků jezdí do exotických zemí až šedesát procent lidí bez očkování. Riziko onemocnění je vysoké zejména v tropických a subtropických zemích. Lidé nejčastěji onemocní žloutenkou a bříšním tyfem.
„Problémovou zemí se stále více stává Egypt, kam jezdí hodně Čechů,“ zdůraznila primářka pracovního a preventivního lékařství ostravské fakultní nemocnice Zdeňka Hajduková. V Egyptě turisty nejčastěji trápí průjmy. „Nezabírají na ně běžné léky, jako je Endiaron. . Po příjezdu si lidé musí koupit jejich Antinal, Ercefuryl nebo Drotazide,“ doporučila vhodné léky Hajduková. Další hrozbou je žloutenka typu A, proti které by se měli lidé nechat před odjezdem rozhodně naočkovat. A podceňovat by neměli ani žloutenku typu B, která je rozšířena v celé Africe, Jižní a Střední Americe a celé Asii.

Larva cestuje po kůži

Ve své ambulanci se Hajduková setkává stále častěji s těmi, kterým vnikla během dovolené pod kůži larva migrans cutanea. Objevuje se na písečných plážích v Egyptě, Mexiku a Thajsku. Odpoledne a hlavně večer se tam turisté setkávají s potulnými psy a kočkami, kteří jsou přenašeči larev. Na vlastní kůži, a to doslova, poznal, co tato larva umí, Kamil Hudec z Místku. „Loni jsem byl s manželkou v Thajsku. Po návratu domů jsem zjistil, že mám na ruce nějakou vyrážku. Strašně to svědilo, nedalo se to vydržet,“ popisuje dvaatřicetiletý muž.
Návštěva lékaře ho uklidnila, nemoc se dá bez problémů léčit. „Ale je nepříjemná. Když se dostane tato larva pod kůži, dělá si tam svědivé chodbičky, což pacientovi pokazí dovolenou,“ Hajduková. Cestovatelé a turisté by měli pozorně sledovat veškeré, i krátkodobě trvající skvrny a fleky na kůži. Ty jsou často prvním projevem onemocnění. „Je dobré, když si turisté každou skvrnu nafotí a fotku nám po příjezdu přinesou ukázat,“ dodala primářka.

Chřipka? Ne malárie

Badatel a záhadolog Arnošt Vašíček se malárií nakazil v roce 1994 v západní Africe, když navštívil kmen Dogonů v Mali. Její příznaky přitom začal pociťovat až po návratu do Ostravy. „Byl zrovna prosinec, sychravo, tak jsem si myslel, že mám jen virózu. Pak ale přišly záchvaty neskutečné slabosti. V ruce jsem neudržel ani míček,“ popisuje Vašíček. Nemoc se vracela ve vlnách, ale stále si myslel, že jde o chřipku.
Když odjel na Slovensko, propukla naplno. Trápily ho horečka, dávení, křeče. Spolykal krabičky antibiotik, nic ale nezabíralo. Nakonec skončil ve Fakultní nemocnici v Porubě. „Naštěstí někoho napadlo udělat testy na malárii. Pak jsem dostal správné léky a zanedlouho se úplně uzdravil,“ vzpomíná Vašíček.
Malárii dostala i studentka Jana Janková z Frýdku-Místku, která se před dvěma lety vydala do Keni učit angličtinu. „Všude bylo strašně moc hmyzu. V noci jsem spala pod moskytiérou, přesto jsem byla pořád poštípaná,“ vypráví Janková. Po čase onemocněla. „Byla jsem strašně slabá, měla jsem halucinace a občas i výpadky vědomí. Převezli mě do nejbližší misijní nemocnice, kde mě vyděsilo, že sestry chtějí použít k odběru krve nesterilní jehly. Naštěstí jsem měla své vlastní. Za hodinu mi sestra oznámila, že mám malárii,“ vypráví Janková. Za šest týdnů onemocněla znovu. Vyhledala proto pomoc v místním Health centru, které mezitím dovybavili zařízením pro diagnostiku malárie. A tentokrát se už uzdravila.

Virová horečka dengue

Lékaři se stále častěji setkávají také s virovou horečkou dengue. Projevuje se kromě zvýšené teploty zejména silnou bolestí svalů a kloubů.
„Přenáší ji komáři, zejména v období monzunových dešťů, kdy se pomnoží ve stojaté vodě po dešti,“ říká ostravská špička přes problematiku exotických nemocí Rastislav Maďar. V subtropech je to poměrně častá nemoc. Neexistuje proti ní žádná vakcína. „Právě teď postihla epidemie nemoci třináct lidí z Ostravska a Frýdecko-Místecka, kteří pracují v Indii. O tom, jestli skončí v nemocnici, rozhoduji na dálku podle příznaků, které mají, a individuálních rizikových faktorů pacientů,“ dodává.