Když Miloslav a Lenka Velemanovi plánovali den, kdy se stanou manželi, věděli, že nechtějí tradiční obřad s bílým závojem a panenkou na autě.
„Přáli jsme si svatbu ve westernovém stylu, taková se na radnici nehodí,“ říká Veleman. Zašli proto za starostkou Katusic, pod kterou spadá i jejich ranč Namelev. Ta jim vyšla vstříc a oddala je přímo u nich na verandě.
Snoubenci seděli na koních stejně jako svědci, hosté ve stylovém oblečení, družičky ve vozíku a v sedle zvládli manželé i svatební polibek. „Nenastal žádný problém, máme hodné koně,“ vzpomíná Veleman.
Do vzduchu raději ne
„Při obřadu panovala pohodová atmosféra. Už jsme oddávali i v zahradě nebo v parku, nemáme s tím problém. Ale do vzduchu a pod vodu bychom nešli,“ říká starostka Katusic Eva Ulmanová.
S neobvyklými přáními se setkávají i na boleslavském magistrátu. „Zatím jsme vyhověli všem. Třeba já bych nechtěla do horkovzdušného balonu. Ale i tak bychom se s kolegyněmi pokusili páru vyjít vstříc,“ míní Jaroslava Chmelařová z boleslavské matriky.
Záleží na úřednících
Snoubenci mohou zažádat o svatbu na jiném vhodném místě, než je k tomu určená obřadní síň. O tom, zda je dostatečně vhodné, rozhodnou právě pracovníci matriky.
Dvakrát se jim tak už například novomanželé podepisovali do knihy na hřišti FK Mladá Boleslav. Poprvé se tam ženil před třemi lety Marek Matějovský, odchovanec klubu, který kopal i za českou reprezentaci, podruhé fanoušek.
„Že si pro tak důležitý životní krok vybrali právě toto prostředí, vnímám jako poctu,“ říká prezident FK Mladá Boleslav Josef Dufek s tím, že by podobnému přání opět vyhověl.
Loni si řekl ano také pár uprostřed Bondy Centra. Vyhrál takzvanou svatbu roku.
Mimo nejvíce využívaný magistrát bývají v Boleslavi svatby často v kostele svatého Havla. Ten není vysvěcený, takže tam lidé mohou uzavřít civilní sňatek. Pronájem ovšem stojí pět tisíc korun a svatebčané se musí sami postarat o výzdobu. Podobně matrikářky oddávají ve Sboru českých bratří.
„Dělali jsme také svatbu na hradě či v restauraci Koliba, několikrát v Templu a v poslední době vzrostl zájem o kostel svatého Bonaventury na Karmeli,“ tvrdí Chmelařová. Předností pěkně opraveného vysokoškolského areálu je dostatek parkovacích míst.
Snoubenci si také oblíbili zahradu hotelu Galatea v Kosmonosích. Oddají je tam od května do konce září na molu či v altánu. Vybrat si mohou z různých balíčků od nejlevnějšího za více než čtyři tisíce korun, pokud si tam uspořádají také hostinu, až po nejluxusnější, kdy za samotný obřad s doprovodem klavíru a plavbou novomanželů přes rybníček na lodi zaplatí osmnáct tisíc.
V kurzu jsou samozřejmě také hrady a zámky.
Peníze obětuje rád
„Loni měl bratr svatbu na hradě Kost a netypické prostředí se nám líbilo. I kdybychom obřad neměli tam, volili bychom třeba Sychrov nebo Loučeň,“ říká jedenatřicetiletý Petr Darmoš, který se bude ženit v srpnu.
Vydat navíc šest tisíc, pět za obřad na Kosti a tisícovku jako poplatek za sňatek mimo síň v trvalém bydlišti, mu nevadí. „Žením se jednou za život, peníze obětujeme,“ říká Darmoš. Na svatbě se snaží uspořit málokdo. Krize ale situaci přece jen poznamenala.
„Nevěsty často hned řeknou, kolik jsou za šaty ochotné nejvíc zaplatit, či kolik na ně mají,“ vypráví třeba Kateřina Motyčková ze Svatebního salonu M + M.
Fotograf doporučuje
Na místě však snoubenci zřejmě šetří méně. O ta netradiční na boleslavské matrice žádají přibližně stejně často. A fotograf Bohumil Rosenkranz je doporučuje.
„Nejméně pozitivní místo na focení i na svatbu je v Boleslavi obřadní síň,“ míní Rosenkranz. Sám zažil mnoho sňatků od celé vesnice o pěti stech lidech namačkaných v kostele až po malé obřady, kde byl s kameramanem za svědka.
