Až budou za okny karlovarských bytů svítit vánoční stromečky a televize ovládnou Tři oříšky pro Popelku, povleče se den lidí bez střechy nad hlavou stále stejným tempem. Budou se ukrývat před zimou a popíjet vinnou břečkou z krabice. Život na ulici totiž znamená život bez Vánoc.
Už pět let žije v garáži v Jabloňové ulici na okraji města Jirka, kluk od Mariánských Lázní. Když se ho Sedmička zeptala na Vánoce, pokrčil rameny. Nezná, neslaví. Štědrý den je pro něj den jako kterýkoliv jiný. Když ráno vstane, jde shánět šrot nebo věci na podpal. Pro bezdomovce je zima kritické období, a tak se musí otáčet. „Někteří lidé nám ale pomáhají, občas přivezou odpad, kterého se potřebují zbavit. A já ho buď odvezu do sběrny, nebo ho spálím,“ říká Jirka z garáže.
On i jeho přítelkyně jsou závislí na drogách. Část peněz, které utrží ve sběrně, proto utratí za ně. „V patnácti jsem odešel z domova. Pak jsem potkal partu feťáků a skončil na heroinu,“ popisuje Jirka svou cestu na okraj společnosti.
Očekávaných mrazů se ale nebojí. S přítelkyní mají v garáži stará kamna, která se v této opuštěné lokalitě cení nad zlato.
„Topíme vším, co seženu,“ říká. Právě kamna jim pomohou přežít další zimu na ulici. Musí si je však hlídat stejně jako oko v hlavě. Před jinými bezdomovci.
„Už čtyřikrát nám je ukradli. Vypáčili dveře, když jsme byli pryč, a kamna odnesli. My jsme je pak museli ukrást někde jinde,“ popisuje drsný život na okraji lázeňského města, který připomíná tak trochu boj pravěkých lidí o oheň.
Letošní Vánoce chtějí oba hlavně prospat. Stejně jako vloni. O štědrovečerní večeři vůbec nepřemýšlejí. Možná si dají míchaná vajíčka, která jedli i v době návštěvy Sedmičky.
Svátky v garáži? Dny u kamen
Bramborový salát a smažený kapr. Večeře, kterou bezdomovci z garáží o Vánocích neochutnají.
