Nejen Plzeň má problémy s kašnami na náměstí. V Přešticích po kašně běhají prasátka.
Patron českých zemí svatý Václav a rozverné prasátko válející se na zádech. Na první pohled spolu nemají nic společného. V Přešticích ale návštěvník zjistí, že to není tak docela pravda. Firma Art Kodiak tu opravila dvacet let nefunkční kamennou kašnu na Masarykově náměstí.
Vyměnila čerpadla a veškeré technologie a kašnu přizdobila. Okolo svatého Václava teď skotačí sedm zlatých, asi třicet centimetrů dlouhých prasátek. Šest poskakuje po chrličích vody. To sedmé, které autor vytvořil pro štěstí, odpočívá na zádech přímo na kamenné kašně. Obyvatelé Přeštic na ně mají rozdílné názory. Jedněm se líbí, druzí je odsuzují.
Svatý Václav: Jaký význam měl světec a národní patron pro první republiku? Více zde >>>
„Je to tak půl na půl. Ti konzervativní jsou zásadně proti,“ uvádí starosta Přeštic Petr Fornouz. Vzácně to připomíná situaci z Plzně, kterou už čtyři měsíce rozdělují zlaté chrliče na náměstí Republiky.
Město prasat
Sedmička oslovila sedm renomovaných umělců z Plzně a okolí s žádostí o odborný komentář. Všichni se shodli na tom, že spojení prasat a svatého Václava je přinejmenším nešťastné. A to i v případě, že jsou Přeštice známé tím, že zde vyšlechtili plemeno černostrakatých prasat. Navíc už stojí dva přeštičtí strakáči hned vedle Dientzenhoferova chrámu.
„Škoda, že autor víc nepřemýšlel. Stačilo by, kdyby si řekl, k čemu je tento nový návrh dobrý, a poctivě si odpověděl,“ říká sochařka a výtvarnice Vladimíra Tesařová, která vytvořila unikátní skleněný oltář v kostele svatého Vintíře v Dobré Vodě u Hartmanic. „Když jsem poprvé viděla sochu prasete u překrásného Dientzenhoferova chrámu, byla jsem šokována. Škoda, že se situace opakuje,“ doplňuje. Kompozice na kašně se nelíbí ani Luďku Míškovi, sochaři a vyučujícímu z Ústavu umění a designu v Plzni. „Figura prasátka vypadá jako naivní loutka, a ne socha. Navíc asi brzy zmizí,“ myslí si. Osobně mu na kašně překáží a podle něj nemají žádnou výtvarnou ani sochařskou podstatu.
„I když opomenu to, že je to město prasat. Na druhou stranu ale musím přiznat, že na první pohled je to zábavné,“ uzavírá Míšek. Ředitel Základní umělecké školy v Jagellonské ulici Karel Syka se ale nad prasátky nesměje. Nová úprava kašny mu přijde jako brutální zásah do její původní podoby. „Svatý Václav zde navíc dostal novou roli pasáčka vepřů, a to neúspěšného. Jeden pašík mu na kamenném ostění pravděpodobně uhynul. Ostatní zvířátka působí spíše jako potkánci bez ocasu, a ne jako slavné přeštické černostrakaté plemeno. Toto umění vtipné není a šokuje pouze neúctou k historické památce,“ myslí si Syka.
Starosta je brání
Podle Jiřího Fialy, jednatele firmy Art Kodiak, jsou takové názory nezralé a nepřesné. „Například na italských kašnách se objevují zvířecí prvky ve spojení s patrony měst velmi často,“ vypráví Fiala. Za všechno mohou prasata. „Kdyby v Přešticích vyšlechtili koně, nikdo by se kašnám nedivil,“ říká. Prasátek na kašně se zastává i starosta Přeštic Petr Fornouz. Nevkus nebo zneuctění svatých rázně odmítá. „Pro Přeštice je důležité, že je kašna opravená. Prasátka by se neměla se svatým Václavem vůbec spojovat,“ uzavírá starosta.
