Každý Estonec má vlastní digitální číslo, díky kterému má přístup k e-governmentu i systému elektronických plateb. Během relativně krátké chvíle tak může z domova vyřídit registraci vozu, podepisovat oficiální dokumenty či založit firmu. Estonsko v tomto ohledu patří mezi nejprogresivnější země na světě.
Nyní se jeho vláda zabývá tím, jak tato citlivá data a důležité služby lépe zabezpečit před možnými kybernetickými útoky. Počítá s přesunem datové infrastruktury na komerční cloudové servery porůznu umístěné v zahraničí, první fázi chce dokončit během příštího roku.
Kromě ochrany údajů typu katastru nemovitostí chce lépe bránit „digitální pamětihodnosti“, jako je například oficiální stránka prezidentského úřadu. Ta sice neobsahuje citlivé údaje, narušení jejího provozu by však znamenalo velké symbolické vítězství nepřátelských hackerů, podotýká agentura Reuters. Už loni přitom Estonsko experimentovalo se zálohováním prezidentských stránek na cloudové platformě provozované Microsoftem.
Poučení z minulosti
Otázkou zůstává, jaký rozsah dat nakonec v těchto soukromých datových centrech skončí. Podle Reuters se však vládní činitelé stále zdráhají jim svěřit uchovávání například lékařských záznamů či policejních a armádních informací, jež podléhají určitému stupni utajení.
Nehledě na budoucí opatření již nyní estonský premiér Taavi Roivas říká, že se jeho země z předchozích kyberútoků velmi poučila. „Už v roce 2007 jsme byli schopni se jim bránit, nyní jsme na tom ale ještě mnohem lépe,“ cituje Roivase Reuters.
Před osmi lety v zemi nicméně kvůli aktivitě hackerů finanční domy krátce přestaly provozovat elektronické bankovnictví. Estonská vláda obvinila, že za útoky stojí Rusko, Kreml toto nařčení odmítl.
