Světlá: sklo a kámen, zámek i podzemí
Světelský zámek vznikl přestavbou někdejší tvrze, v roce 1567 jej přebudoval místní šlechtic Burian z významného rodu Trčků z Lípy - poté, co o několik let dříve prodal svůj hrad v nedaleké Lipnici nad Sázavou. Přestavba se však protáhla, takže ji dokončili až Černínové po třicetileté válce.
Stavba v novorenesančním stylu má dnes čtyři křídla. Její nádvoří zdobí kašna a bronzová plastika dívky. Do dnešní podoby zámek i přilehlý park dovedl za pomoci pěti set řemeslníků držitel titulu starohrabě Franz Josef Salm-Reifferscheidt, který žil v letech 1819 až 1891 a nejprve byl poddůstojníkem císařské armády a později poslancem českého sněmu.
„Posledním poválečným majitelem panství byl Richard Morawetz, kterého bezprostřední hrozba nacistické perzekuce donutila k emigraci do zámoří,“ uvádí web region-vysocina.cz.
Park má rozlohu šestnácti hektarů a pyšní se zajímavým prvkem v podobě kaskády rybníků. Dodnes se zachovala i část jeho mobiliáře z období romantismu, například kamenné vázy, lavičky, můstky či vázy a kašny. V severní části se dochovala také oranžerie s umělou jeskyní a vodopádem.
„Interiéry zámku jsou veřejnosti nepřístupné, jen Rytířský sál s bohatou štukovou výzdobou slouží jako místo pro kulturní akce města. Výzdobu na stropech mají i přilehlé chodby. Původní empírové zařízení je dochováno jen v Rytířském sále, tam za původních majitelů bývala galerie obrazů zdejších šlechticů,“ uvedl Jaroslav Vala ze světelského informačního turistického centra.
V parku tábořil v roce 1916 budoucí slavný básník Jiří Wolker, který v Posázaví v té době často pobýval pod vedením zakladatele českého skautingu Antonína Svojsíka.
Není pokoje na světě
Po desetiletích chátrání za éry socialismu se rozlehlý světelský park i zámek dočkaly investice počínaje rokem 1998. „Opraveny byly mimo jiné Čertův a Andělský můstek nad novými přepady obou rybníků a také zrekonstruován Růžový altánek na ostrůvku Dolního rybníka,“ dodal Vala. Velká rekonstrukce zámku a obnova parku byly završeny v roce 2001. Od roku 1949 v zámku sídlí střední zemědělská škola.
Na hlavního tvůrce světelského zámku přebudováním nepohodlné tvrze upamatovává dodnes nápis nad portálem bočního východu ze zámeckého parku. „Non est requies in hoc mundo,“ uvádí nápis v latině, který je podepsán sérií písmen B. T. Z. L. N. S. N. S. P. K. C.
Burian Trčka z Lípy na Světlé nad Sázavou, první komoří císařský, tady od roku 1567 sděluje, že „Není pokoje na tomto světě“. Po dílčích úpravách hrabě František Antonín Černín roku 1737 v místě někdejšího pivovaru vystavěl východní stranu zámku.
Za zmínku stojí, že zámek se stal díky dobovým ranám v roce 1809 vojenskou nemocnicí a po rozbujení epidemie tyfu v roce 1813 ji tady dokonce museli rozšířit. Na tyfus umírali nejen vojáci, ale i obyvatelé z civilních řad. Obětí nemoci bylo tolik, že musely být pohřbívány na pastvině poblíž Dolní Březinky, kde na řádění smrtonosné nemoci upomíná kamenný obelisk.
Ještě jednou se stal zámek domovem pro vojsko. Za druhé světové války, kdy tam byli nejprve němečtí vojáci posádkou ve Světlé nad Sázavou a potom od poloviny června 1945 na půldruhého roku už dělostřelci nové československé armády.
Východní křídlo zámku od roku 2007 hostí Muzeum Světelska, které se věnuje historii města a okolí a představuje návštěvníkům osobnosti spjaté se zdejším krajem.
Málo známé podzemí
Vystavují tady ale například i torzo smírčího kříže, které ve Světlé vylovili ze Sázavy po velkých povodních v roce 2002. Expozice je však věnována také sklářství a kamenictví, což jsou odvětví, která po staletí poskytovala obživu lidem Světelska. Světelské podzemí dlouho nebylo známo nikomu vyjma úzkého kruhu zasvěcených, až jej nadšenci v letech 1999 až 2002 vyčistili a zpřístupnili. Přitom také zjistili, že chodby mají celkovou délku skoro dvě stě metrů. Odborníci odhadují, že podzemí mohlo být dokončeno přibližně v 15. století. Vyplývá to podle nich z druhu a kvality práce horníků, kteří chodby razili, a z datování zdejších archeologických nálezů.
Původně podzemí vzniklo zřejmě jako součást zdejšího nejstaršího průzkumu při hledání rud ve 13. století, později vykutané chodby sloužily jako sklípky majitelů budov na povrchu.
„Na stěnách jsou vidět stopy po nástrojích, v jednom místě uvidíte studnu, skrz kterou, pravděpodobně omylem, stavitelé chodeb ,prošli‘, a ve stropě jsou vidět i větrací otvory,“ napsal o podzemí na webu cestovatel. cz publicista Vlastimil Hanuš.
Prohlídky středověkého světelského podzemí zajišťuje turistické informační centrum, které má sídlo na náměstí Trčků z Lípy 16.
Muzeum Světelska v zámku
• Je otevřeno od června do září o víkendech od 10 do 12 a od 13 do 16 hodin, od července do srpna vyjma pondělí ve stejnou dobu po celý týden.
• Zájemci o prohlídku ve skupině se mohou ohlásit kdykoli na telefonním čísle 737 503 692 a domluvit si termín návštěvy.
• Více informací je možné najít například na www.svetelsko.cz či na www.kyticesvetla.cz.
• Telefonní číslo na světelské turistické informační centrum na náměstí Trčků z Lípy je 569 496 676.
