Snížení důchodového věku je hitem ANO a SPD. Češi by si ale oproti jiným zemím moc nepolepšili
Návrat penzijního věku na původní hranici 65 let je jedním ze stěžejních slibů hnutí ANO a také SPD, kterým lákají voliče před podzimními sněmovními volbami. Podle dosavadních průzkumů mají obě formace šanci sestavit vládu. Pokud by se jim to podařilo, zřejmě by padl jeden z pilířů důchodové reformy současného kabinetu.
Schválený balík opatření začne o jeden měsíc ročně zvyšovat délku výdělečné fáze života až na 67 let. Naplno se to dotkne lidí narozených po roce 1989. Původně mělo být tempo rychlejší, dvouměsíční.
Byť to byl politicky nejožehavější bod reformy, jeho zrušením by si čeští občané ve srovnání s jinými státy Evropské unie nijak výrazně nepomohli. Navíc by do budoucna mohly razantněji klesnout výměry nových starobních penzí. Hrozilo by to v případě, že by se stát kvůli důchodům musel ještě více zadlužovat, jak varují ekonomové.
V Česku má růst důchodový věk pomalu
Drtivá většina zemí EU se ke snižování penzijního věku nechystá, trend je přesně opačný. Například Dánsko si minulý měsíc odsouhlasilo posunutí nástupu do důchodu až na 70 let. Jakkoliv je pravda, že Dánové se těší vyšší době dožití než Češi, bude u nich cesta k nové hranici kratší. Platí už pro ročník narození 1970, tedy od roku 2040.
Oproti tomu v Česku by lidé podle přijaté reformy nastupovali v 67 letech do penze mnohem později. „Této hodnoty dosáhneme až v roce 2056,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Sedmašedesátiletý limit pro odchod z ekonomicky aktivního života platí i v Nizozemsku, kde ale má v závislosti na očekávané délce života růst. V 67 chodí do penze také Italové. I Německo postupně směřuje ke stejnému stropu, který bude platit pro lidi narozené už v roce 1964 a později.
Důchodové kalkulačky na e15
Spočítejte si pomocí našich kalkulaček výši starobního důchodu, osobní vyměřovací základ a důchodový věk:
V České republice se má důchodový věk podle aktuálních propočtů prodlužovat od ročníku narození 1966 do ročníku 1972, a to v rozmezí od dvou do sedmi měsíců. U žen pak bude záležet na tom, kolik vychovaly dětí.
Z uvedených příkladů je patrné, že nezáleží jen na věkové hranici, ale také na rychlosti, jakou se k ní daný stát blíží. Současná vláda přitom ve srovnání s některými zeměmi EU nakonec zvolila výrazně pomalejší tempo, než které Jurečka spolu s odborníky navrhoval.
Původní předloha měla penzijnímu systému, přesněji státnímu rozpočtu, ulevovat o 1,2 procenta HDP, což by například podle loňských čísel představovalo téměř 100 miliard korun. Schválený model jednoměsíčního, a nikoliv dvouměsíčního růstu penzijního věku ale ušetří jen polovinu.
Češi odcházejí do penze dříve než Němci
Že čeští občané nemají v otázce seniorního věku příliš důvodů ke stížnostem, plyne i z nedávné analýzy Českého statistického úřadu. Její autorka Gabriela Strašilová dospěla k závěru, že Češi začínají pobírat starobní důchod dříve než mnozí Evropané. Využívají například možnost předčasné penze nebo takzvaný předdůchod, na který si ale musejí dostatečně naspořit.
Průměrný věk, po jehož dosažení je v ČR vyplacena první penze, činí 60,8 roku. „Tento věk se v EU od roku 2012 zvýšil z 59,2 na 61,3 roku, což odráží posun k pozdějšímu odchodu do důchodu ve většině evropských států,“ uvádí Strašilová s odkazem na data Eurostatu.
Nejvyšší průměrnou věkovou hranici vykazovaly v letech 2012 i 2023 Dánsko, Nizozemsko a Švédsko. V roce 2012 mělo průměrný věk při odchodu do penze pod šedesát let celkem 18 zemí EU, do roku 2023 se ale jejich počet snížil na pouhé čtyři.
Čechům mohou závidět například Němci, u nichž je průměrný penzijní věk 62,2 roku. V Polsku a na Slovensku je to přesně 60 let a v Rakousku 59,6 roku.
Oproti jiným evropským státům však vykazuje Česko vysoký podíl starobních penzistů na celkovém počtu obyvatel mezi padesáti a čtyřiasedmdesáti roky věku. Českých seniorů je 47,3 procenta, zatímco evropský průměr činí 37,5 procenta. Potvrzuje se tak negativní trend rychlého stárnutí české populace, který v dalších letech podle demografů ještě zesílí.
Postupné zvyšování věku odchodu ze zaměstnání nebo podnikání zažívají všichni Evropané už dlouhou dobu. V Česku se věkový strop od roku 1995 posunul o pět až deset let. Před třiceti lety chodili muži do důchodu po dosažení šedesátky, ženy ve třiapadesáti nebo čtyřiapadesáti letech. Doposud byla hranice stanovena na nejvýše 65 let. Právě to ale penzijní reforma prolamuje a posouvá limit až na 67 let.
