Írán je zahnaný do kouta a dobře zvažuje odvetu. Údery ale zatím nepovzbudily protirežimní protesty
Americké údery na íránská jaderná zařízení dostaly konflikt mezi Izraelem a Teheránem do nové fáze. Nyní se čeká, jak íránský režim zareaguje a jestli se odváží k odvetě, která by nějak výrazněji poškodila Spojené státy. Chápe, že by tím riskoval širší konflikt s vojenskou velmocí, a tím pádem i své přežití. Jasné ale není ani to, jak daleko chce zajít šéf Bílého domu Donald Trump. Nadnesl téma změny režimu, což se jistě líbí Izraeli. Zatím však nic nenasvědčuje tomu, že by se v Íránu chystaly masové protirežimní protesty.
Dosud se přesně neví, nakolik se Američanům podařilo jaderné provozy ve Fordu, v Natanzu a v Isfahánu zničit. „Útoky byly velkolepým vojenským úspěchem. Klíčová íránská zařízení na obohacování uranu byla zcela a totálně zničena,“ chlubil se Trump. Odborníci jsou ale v hodnocení prozatím opatrnější a tvrdí, že konečné posouzení bude nějakou dobu trvat.
Zařízení Fordo bylo nejspíše poškozeno
Dodavadní informace ale naznačují, že údery mohly být úspěšné. Nejtěžším cílem je bezesporu v hoře vykutaný provoz Fordo, jenž produkuje drtivou většinu íránského uranu obohaceného až na šedesát procent. Tedy na úroveň, ze které už je podle expertů snadné se dostat na tu devadesátiprocentní zbrojní. Satelitní snímky ukazují, že v hoře je šest kráterů. Zařízení se patrně nachází v hloubce až devadesáti metrů. Experti míní, že bomby k ničení bunkrů GBU-57 MOP se nejspíše snažily zasáhnout slabinu Forda v podobě větrací šachty.
„Je vysoce pravděpodobné, že haly pro obohacování byly při útoku vážně poškozeny, nebo dokonce zničeny. Na úbočí hory jsou vidět trosky z explozí,“ tvrdí zpráva Institutu pro vědu a mezinárodní bezpečnost (ISIS). „Prostě se s těmito MOP probili skrz. Očekával bych, že zařízení je pravděpodobně vyřízené,“ dodal pro Reuters David Albright, bývalý jaderný inspektor OSN, který institut vede.
Také šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi v pondělí uvedl, že Fordo bylo značně narušeno, i když přesný rozsah újmy podle něj nezná nikdo. Izrael navíc pokračoval v náletech na íránské cíle včetně tohoto jaderného provozu. Pokud se předpoklady o velkých škodách potvrdí, Fordo by mohlo být vyřazené z činnosti na měsíce až roky.
Snímky také naznačují, že americký nálet dále poškodil i obohacovací zařízení v Natanzu, které utrpělo už při izraelských úderech. Tehdy centrifugy patrně poničil výpadek elektřiny. Američané nejspíš dále narušili i zařízení na konverzi uranu v Isfahánu.
Trump psal o změně režimu
Otázkou nyní tedy je, jaké jsou další Trumpovy plány. Na své sociální síti Truth Social v neděli naznačil, že by Washington mohl usilovat o pád režimu v Teheránu. „Není politicky korektní používat termín změna režimu, ale jestliže je současný íránský režim neschopný učinit Írán opět skvělým, proč by ke změně režimu nemohlo dojít? MIGA!“ napsal prezident.
Jeho slova do značné míry zpochybňují výroky dalších představitelů administrativy, kteří hovořili o omezeném cíli zásahu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru pro Fox News jasně řekl, že záměrem amerických úderů není svržení íránského režimu a stejně tak se vyjádřil i ministr obrany Pete Hegseth. V tomtu duchu údajně Washington informoval i Teherán. Tato ujištění měla patrně také uklidnit domáci Trumpovy fanoušky, kteří rozhodně nebyli nadšení vidinou amerického zapojení do konfliktu na Blízkém východě.
Naproti tomu izraelský premiér Benjamin Netanjahu si zjevně myslí, že nastal vhodný okamžik k tomu, aby se slabému režimu zvenku napomohlo ke zhroucení. A vyzval Íránce k tomu, aby povstali. Tento plán otevřeně podporuje i hrstka republikánských jestřábů. „Prezident Trump má naprostou pravdu, pokud jde o jeho touhu učinit Írán opět velkým změnou chování režimu nebo novým vedením,“ napsal na sociální síti X senátor Lindsey Graham, známý i svou velkou podporou Ukrajině.
Jenže experti zpochybňují naděje, že izraelské a americké údery vyvolají protirežimní povstání. „Je extrémně nejisté, že by bylo možné dosáhnout takové změny režimu zvenčí, stisknutím tlačítka,“ řekl Deutsche Welle Eckart Woertz z Německého institutu pro globální a regionální studia. „A pokud by k tomu došlo, je také otázkou, zda by se věci pak ubíraly správným směrem,“ dodal.
Čeká se na íránskou odvetu
V tuto chvíli se zdá, že poměrně slabá íránská opozice zůstává rozdělená v otázce, zda využít současné příležitosti k protestům. BBC se nedávno podařilo kontaktovat některé představitele disentu. Část opozičníků údery na Írán podporuje. Někteří ale tvrdí, že Izrael páchá násilí i na řadových Íráncích, a obávají se tak spíše sjednocení za režimem proti vnějšímu nepříteli. „Myslím, že už jen to, že lidé nevycházejí protestovat, je jasnou reakcí na Netanjahuovu výzvu,“ uvedla jedna z oslovených mladých žen.
Další vývoj nyní zřejmě bude záviset i na reakci Teheránu. Už v neděli naznačil, že by mohl uzavřít Hormuzský průliv, kterým prochází zhruba pětina světové ropy. Tento krok by jistě zvedl ceny suroviny a následně pohonných hmot na Západě a poškodil tak ekonomické plány Trumpa. Zároveň by ale dopadl na samotný Írán, který touto cestou exportuje svou ropu. Režim by si tím proti sobě popudil Čínu, jednoho z mála spojenců.
Navíc by tím nejspíš přivolal další americké údery, které by patrně mířily na íránské námořnictvo a dost možná i na exportní infrastrukturu. Odborníci tak tuto blokádu od počátku považují za poslední možnost, ke které může Teherán přikročit v okamžiku, kdy už nebude mít co ztratit.
Írán má také možnost zaútočit na americké cíle na Blízkém východě. Může tak učinit sám nebo prostřednictvím různých spřízněných šíitských milic a hnutí, i když byly v posledních měsících značně oslabeny a je těžké odhadnout jejich současné možnosti. Teherán by mohl zvolit jako terč spíše odlehlejší americké základny než například velitelství americké 5. flotily v Bahrajnu.
Američané po celém světě mají být obezřetní
Teoreticky by také mohl zaútočit na americké válečné lodě drony a rychlými čluny nebo přimět jemenské Húsie, aby obnovili útoky na západní plavidla v ústí Rudého moře. Může napadnout i energetickou infrastrukturu zemí v regionu v čele se Saúdskou Arábií nebo se pokusit o kybernetické útoky.
Stanice NBC News také napsala, že Teherán poslal Trumpovi několik dní před americkými útoky zprávu, ve které ho varoval před aktivací spících agentů v USA k odvetným útokům. Americké ministerstvo zahraničí vydalo bezpečnostní varování, ve kterém vyzývá občany země po celém světě ke zvýšené obezřetnosti.
Není ale vyloučené, že íránský režim nebude chtít riskovat a odváží se pouze k symbolické odvetě. A je také možné, že nakonec dospěje k závěru, že bude rozumnější zvolit diplomatickou cestu a obnovit jednání o svém jaderném programu s Washingtonem. V takovém případě však bude Teherán ve velmi nevýhodné pozici a pod tlakem k řadě ústupků.
