Svoji ulici mají v Hradci bývalí starostové i astronom | E15.cz

Svoji ulici mají v Hradci bývalí starostové i astronom

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Nejméně patnáct ulic ve městě se jmenuje po slavných Hradečácích. O některých toho místní moc nevědí.

Narodila se v Scheinerově ulici v Hradci. Už odmalička dvaačtyřicetiletá Dana Kopřivová věděla, že Josef Scheiner byl starosta pražského Sokola. Stejně neomylně také ví, že sousední Claudiusova ulice nemá nic společného s římským císařem, ale jmenuje se po historikovi a hradeckém kronikáři Josefu Štěpánu Claudiusovi. „Když jsem se ale přestěhovala do Pravdovy ulice, nikdy mě nenapadlo zkoumat, kdo to byl,“ přiznává Kopřivová.

Známí neznámí rodáci

Jindřichohradeckých rodáků a významných osobností je na modrých cedulích s názvy ulic mnoho a další přibývají. Naposledy přibyla třeba ulice Mukova, Naxerova a Bermanova. Barevné domky pod hvězdárnou nesou jména po historikovi, starostovi a operním pěvci. Zatímco Jana Muka někteří pamatují ještě jako profesora místního gymnázia, ostatní osobnosti už tak všeobecně známé nejsou.
Před několika lety schválili zastupitelé změnu názvu Nábřeží na nábřeží Ladislava Stehny. Poslední předválečný starosta Jindřichova Hradce, zvolený v červnu 1938, aktivně pracoval proti okupaci a organizoval přípravu obrany města. Mimo to byl i ředitelem a režisérem Divadelní společnosti Jablonský. „Tatínek zemřel, když jsem byla malá, ale vždycky mě vychovávali tak, abych na něj byla pyšná,“ říká Iva Matoušková, dcera Ladislava Stehny. Zároveň dodává, že ani ona ani její sestra návrh na přejmenování ulice nevznesly a nikdo je kvůli tomu neoslovil. „Nevadí mi to. Není to rodinná záležitost. Myslím, že si to zasloužil,“ tvrdí Matoušková. U názvu nábřeží se jméno ulice prodloužilo o dvě slova. To nebývá příliš časté. „Snažíme se, aby se ulice jmenovaly jednoslovně. Další výjimkou byla ale třeba ulice Karla Čapka. Původně měla být jen Čapkova, ale i když tu pobývali oba bratři, tak román v Hradci napsal Karel,“ vysvětlil tajemník městského úřadu Karel Přibyl.
Po dalším jindřichohradeckém starostovi se jmenuje i ulice pod gymnáziem. Lékárník Vilém Rösch převzal úřad po Ladislavu Stehnovi v roce 1939. Dlouho ve svém úřadu ale nevydržel. Hned první den druhé světové války ho někdo udal. Rösche zatkli a odvezli do koncentračního tábora Buchenwald. Při bombardování byl zraněn a v roce 1944 zemřel.

Grafiky s vtipem

Kolekci obrazů ve sbírkách Muzea Jindřichohradecka a také pamětní deska na domě číslo 115 v Panské ulici připomínají malíře Hanuše Schwaigera. Jmenuje se po něm ulice protínající Nádražní ulici. Schwaiger pocházel z obchodnické rodiny a měl pokračovat v tradici. Proto odjel studovat do Vídně obchodní akademii. V tamější galerii ho ale zaujaly holandské obrazy, takže nakonec vystudoval vídeňskou výtvarnou akademii. „Nebydlím tu dlouho, ale toho malíře znám. Ze školy si pamatuji jeho autoportréty,“ říká Tomáš Smetana ze Schwaigerovy ulice.
Malíř a grafik proslul zpracováním tématu Krysaře, které ho provázelo celý život. Historická i pohádková témata zpracovával s nadsázkou a vtipem. Obrázek Dlouhý, Široký a Bystrozraký se objevil i na známce z roku 2004 v hodnotě dvaadvaceti korun.
I když se v Jindřichově Hradci nejmenuje žádná ulice Hlinkova, tak tu přece jen katolický kněz Vojtěch Hlinka ulici má. Pojmenovaná je ale podle jeho literárního pseudonymu František Pravda. Pocházel ze starobylého selského rodu, narodil se v Nekrasíně. Gymnázium vystudoval v Jindřichově Hradci a filozofii v Praze. Věnoval se psaní povídek. „Snad každá z Pravdových povídek má reálný základ buď v konkrétní osobě, nebo místě. Vzpomínky na Hradec uplatnil v povídkách ze studentského a měšťanského prostředí,“ tvrdí knihovnice Anna Brabcová, která o Pravdovi napsala knížku Z Nekrasína do Hrádku.
Na rozdíl od předchozích osobností je postava jezuity Bohuslava Balbína známá každému školákovi z hodin dějepisu i českého jazyka. V sedmnáctém století patřil mezi nejhlasitější zastánce zachování českého jazyka. V Hradci je po něm pojmenované náměstí před muzeem, dříve jezuitským seminářem, kde učil.
Nejen ulice na jindřichohradeckém sídlišti, ale i jednašedesát kilometrů široký kráter na měsíci se jmenují po místním rodákovi Františku Nušlovi. Učitelé na jindřichohradeckém gymnáziu Nušla nadchli pro matematiku a astronomii natolik, že tomuto oboru věnoval celý život. S továrníkem Josefem Janem Fričem budoval roku 1898 hvězdárnu v Ondřejově a stal se jejím prvním ředitelem. V roce 1961 byla v Jindřichově Hradci otevřena hvězdárna, která nese Nušlovo jméno.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video