Symbol komunismu vydržel tři hodiny

Z té budovy vládli před dvaceti lety soudruzi celému okresu Beroun. 17. listopadu 2009 se po desáté hodině dopoledne u vchodu do bývalého okresního úřadu objevila rudá hvězda se srpem a kladivem. Na hlavním náměstí přitom finišovaly přípravy na velký koncert k výročí Listopadu.
Symbol komunismu s dvoumetrovým rozpětím cípů na třídě Politických vězňů překvapil chodce i řidiče, kteří přijížděli po nejrušnější ulici v Berouně.
„Je to neuvěřitelné. Tohle už jsem dlouho neviděl a je to docela síla. Nejspíš to tady vyvěsila radnice jako odstrašující případ, aby lidi nezapomenuli na ta komunistická zvěrstva. Je to dobrý nápad,“ řekl pětapadesátiletý Milan Kučera, který žije u Prahy.
Někteří řidiči, kteří míjeli budovu hlavní berounské pošty, zaujal symbol komunismu natolik, že zapomněli na semafor a promeškali zelenou.
Některé kolemjdoucí úkaz pobavil. Jiné naopak doslova šokoval. „Jestli to tam dal někdo z recese, tak je to dobrý a vtipný nápad, zvlášť v tento významný den. Pokud by tím ale někdo chtěl propagovat komunismus, bylo by to na krajně nevhodném místě a policie by měla vyvinout všechny síly, aby pachatele dopadla,“ řekl osmatřicetiletý Miroslav Hübschmann z Berouna.
„Je škoda, že se tenhle symbol netrestá stejně jako hákový kříž. Obě ideologie si nemají co vyčítat,“ řekl sedmašedesátiletý Bohumil Hajný z Hořovic, který kvůli hvězdě zaparkoval na chodníku, aby si hvězdu mohl vyfotit. Podobně jako desítky dalších, kteří fotili rovnou z auta.

Dvoumetrový laminátový symbol komunismu obyvatelé Berouna dobře znají. Podle některých pamětníků „zdobila“ taková hvězda vrchol budovy bývalého sídla Okresního výboru KSČ, takzvaného berounského Kremlu.
Právě tam čekali po událostech na Národní třídě v Praze nervózní soudruzi, jak to s neoblíbeným režimem v roce 1989 dopadne.
Jiní pamětníci, které Sedmička oslovila, si velkou rudou hvězdu vybavují na balkoně berounské radnice. Bývala tam při prvomájových průvodech.
Podle jednoho zaměstnance z Kremlu, dnešní budovy České pojišťovny, byla hvězda ještě několik let po revoluci uskladněná v zákulisí bývalého zasedacího sálu, dnešního kulturního sálu. V polovině devadesátých let ale zmizela, aby se vrátila na denní světlo v den oslav dvaceti let svobody.

Skoro tři hodiny poté, co hvězdu zaregistroval první chodec, přijela na místo městská policie. Objemný a těžký předmět strážníci nejprve obezřetně obcházeli a pak si jej několikrát vyfotili. Nakonec zavolali na pomoc policisty z berounského ředitelství středočeské policie.
„Jelikož jde o budovu, kterou vlastní stát, neměli jsme oprávnění to řešit a musela se do toho vložit policie státní,“ řekl starosta Berouna Jiří Besser, který také policii o výskytu relikvie doby dávno minulé v Berouně informoval.
Státní policisté se na místě objevili o pár minut později. Zdokumentovali „místo činu“ a požádali o pomoc radnici. Důvod? Policisté neměli nic, na čem by velký předmět mohli z hlavní ulice odvézt. Na scéně před bývalým okresním výborem se tak vzápětí objevili zaměstnanci berounských Technických služeb. Rudou hvězdu naložili na korbu nákladního auta a zamířili s ní do sběrného dvora.
Policie bude kauzu „rudá hvězda“ řešit nejspíš jako přestupek. „Nemohu samozřejmě cokoliv hodnotit před závěrem vyšetřování. Můj osobní názor je však ten, že to bylo dílo nějakých recesistů,“ řekla mluvčí policie v Berouně Marcela Pučelíková.

Berounský případ ukazuje „zvláštnosti“ českého práva. Pokud by se místo komunistické hvězdy v centru města objevil nacistický symbol – třeba hákový kříž – policie by okamžitě zahájila vyšetřování trestného činu podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. Za ten hrozí až pět let vězení.
Se srpem a kladivem si spravedlnost v Česku není tak jistá. Senátor Martin Mejstřík proto připravoval novelu trestního zákona o zákazu propagace komunismu a nacismu a jejich symbolů. Jeho návrh, který rudé hvězdy a nacistické svastiky stavěl na stejnou úroveň, ale parlamentem neprošel.