17. května zazní v bývalém plynojemu ve Vítkovicích tóny pražské filharmonie. Novou halu navrhnul nejvýznamnější český architekt posledních dvaceti let Josef Pleskot.
„Celá národní kulturní památka je předurčena k tomu, aby se znovu oživila, aby se do ní vrátili lidé, začalo se v ní znovu žít, stala se pevnou součástí Ostravy a aby se z průmyslového kolosu stalo město,“ uvedl při zahájení proměny tohoto původně zásobníku vysokopecního plynu.
Dnes už má plynojem sice svou rekonstrukci za sebou, původně ale organizátoři festu měli obavy, jestli je to prostor opravdu vhodný pro zahajovací koncert.
Když se poprvé setkal s Pleskotem ředitel festivalu Jaromír Javůrek a měl příležitost detailně se seznámit s celým projektem včetně technických parametrů, tak sám dokonce přiznal, že moc moudrý z toho nebyl.
„Pak mne velmi zaujala vizualizace a říkal jsem si: Bože můj, to bude strašně velké, to bude prostor, který nedokážeme uchopit a zvládnout. Když jsem si uvědomil rozměr scény s patnácti sty sedadly, trochu jsem se bál,“ řekl Javůrek.
Následně si ale ještě nedostavěný plynojem sám prošel a rázem si uvědomil, že tam bude všechno krásné a moderní a na vysoké technické úrovni. „Začal jsem se těšit. Bude to samozřejmě dobrodružná premiéra, ale protože se dívám dopředu, už dnes vím, že tento charismatický prostor využijeme v příštím roce víckrát než letos,“ řekl.
Umělecká rada Janáčkova máje velmi dbala na výběr skladeb zahajovacího koncertu. Její členové si uvědomují, že jde o jakýsi prubířský kámen. Tradiční Janáčkova Sinfonietta je dána. Straussův Koncert pro lesní roh nabízí nádhernou hudbu a vyžaduje virtuozitu, skvělý hornista Radek Baborák je toho nejlepší zárukou. A poslední zazní Čajkovského Italské capriccio. Symfonický orchestr FOK bude řídit Alan Buribajev.
Kromě atraktivního zahajovacího koncertu festival i letos slibuje nabitý program, pestrou dramaturgii, řadu zajímavých koncertů, vynikající sólisty a orchestry, nejedno překvapení a v neposlední řadě i nebývalé generační sepětí mezinárodního rozměru.
Mladí skladatelé na Janáčkově máji
Jedním z tipů je soutěž skladatelů do třiceti let nazvaná Generace, která má v Ostravě dlouhou tradici. Existuje už od roku 1975.
„Měli jsme dvě možnosti, buď nic neměnit a čekat, kam až se v čase posuneme, anebo se vydat cestou inovace a znovu natáhnout pomyslný setrvačník. Rozhodli jsme se pro druhou variantu a letos poprvé jsme tuto soutěž vyhlásili jako mezinárodní,“ prohlásil Javůrek. K jeho radosti se organizátoři setkali s mimořádným nadšením. Během ledna obdrželi pětapadesát soutěžních prací od dvaačtyřiceti autorů ze čtyř zemí Visegrádské čtyřky, tedy z Polska, Slovenska, Maďarska a samozřejmě z České republiky.
„Mezinárodní porota složená z předních skladatelů, pedagogů měla tentokrát skutečně velmi těžkou práci,“ přiznal Javůrek.
Podle vyjádření hodnotících odborníků prokázal letošní ročník Generace vysokou úroveň a nezastupitelnou funkci pro mladé skladatele. Jedná se totiž o ojedinělou akci podobného typu v České republice a její existence neodmyslitelně patří k životu nejen ostravského regionu. Svými výsledky si vydobyla uznání a zájem veřejnosti.
Nejlepší práce jsou prezentovány v různých přehlídkových cyklech Českého rozhlasu či tvůrčího centra Hudební současnost. Na koncertu 18. května budou letos uvedeny vítězné skladby všech tří kategorií.
Reprízy budou následovat do konce června v Katovicích, Bratislavě a Budapešti. Mladí autoři tak budou mít možnost bezprostřední konfrontace svých skladatelských cest a ohlasů u posluchačů v zemích V4. Jejich skladby navíc provedou převážně stejně staří a neméně talentovaní interpreti.
Košárek naladí na francouzskou notu
Festival nabídne rovněž řadu premiér. Na jednu z nich se mohou posluchači těšit 22. května, kdy bude v Ostravě poprvé uveden Koncert pro klavír a orchestr Jeana Francaixe. Sto let od narození francouzského skladatele a klavíristy připomene Karel Košárek a Pražská komorní filharmonie pod taktovkou Jakuba Hrůši.
„Koncert v Domě kultury města Ostravy nazvaný Francouzské inspirace přinese publiku zážitek nejen z tvorby Francaixe, ale také Stravinského a Bizeta, autora Carmen, jedné z nejslavnějších světových oper,“ uvedl Javůrek.
O Bizetově Symfonii č. 1 C dur, která zazní ten večer jako poslední, se dlouhou dobu nevědělo. Georges Bizet ji napsal v sedmnácti letech coby školní práci. Přesto, nebo právě proto dodnes působí podle Javůrka svěže a melodicky.
Klavíristu Karla Košárka kritici popisují jako univerzálního interpreta s mimořádným rozsahem koncertních aktivit. Do Ostravy se opakovaně vrací, naposledy hrál na Janáčkově máji před dvěma lety.
Držitel mnoha mezinárodních ocenění vystupuje v Evropě, Japonsku i Spojených státech a nahrává pro světové vydavatele hudebních nosičů. „Kloubí se v něm klavírní virtuos s milovníkem a vyhledávaným interpretem jazzu a swingu. Proto jsem si jist, že jeho hra si Ostravany zcela podmaní,“ je Javůrek přesvědčený. Stejně tak nešetří superlativy směrem k osobě dirigenta Jakuba Hrůši. Současného šéfdirigenta Pražské komorní filharmonie v červnu loňského roku britský časopis Gramophone označil za jednoho z deseti světových dirigentů s hvězdnou budoucností. Řídil orchestry v Bratislavě, Miláně, Hongkongu i Tokiu.
