Tábor a Žižka? Sorry, neznám

Daniel Tácha
Na propagaci Tábora jako turistického cíle dává město 200 tisíc korun ročně. Před zahraničními turisty upřednostňuje ty české.

Shodují se na tom táborští obchodníci spjatí s cestovním ruchem i samotní cizinci. „Tábor je neznámým městem na trase Praha – Český Krumlov,“ říkají.
Sedmička oslovila deset náhodně vybraných cizinců na pražském Václavském náměstí. Tábor neznal ani jeden z nich. Tři věděli o Českém Krumlově a jedna mladá žena z Velké Británie znala Jana Husa. Jana Žižku z Trocnova neznal nikdo.
Infocentrum na Žižkově náměstí ročně navštíví šedesát tisíc turistů. Jedna třetina jsou cizinci. „Ve srovnání se stejně velkými městy máme dost zahraničních návštěvníků, ale jejich dalšímu přílivu se rozhodně nebráníme,“ říká vedoucí městského odboru kultury a cestovního ruchu Jana Lorencová.

Lákají rodiny s dětmi

Podle ní dnes hlavním cílem Tábora není turisty do města přilákat, ale udržet je v něm. „Cílíme hlavně na rodiny s dětmi a je jedno, zda jsou to cizinci nebo Češi, protože zahraniční turista nutně neznamená pro město větší ekonomický přínos,“ vysvětluje. Ředitel táborského hotelu Nautilus Jan Křivánek nad jejími slovy kroutí hlavou. „Pokud chtějí turisty ve městě udržet, musejí sem nejdřív nějací přijet. Jenomže to by o Táboře museli vědět. V našem hotelu nikterak nepociťujeme rostoucí zájem ze strany turistů, ať už jsou z Česka nebo zahraničí,“ říká.
Vedoucí oddělení cestovního ruchu Michaela Kalousková přiznává, že město by mohlo v oblasti reklamy Tábora dělat víc, na druhou stranu dodává, že je omezené rozpočtem na propagaci. „Dvě stě tisíc korun na rok není moc,“ vysvětluje.
Jan Křivánek chápe problémy s financemi. Přesto ale upozorňuje na to, že každá koruna vynaložená na propagaci se městu v budoucnu několikrát vrátí. „A podívejte se třeba na jeho stránky. To je jeden velký nepřehledný chaos,“ dodává. To chce Lorencová zlepšit zařazením inovativních prvků do sekce Turista, třeba přidáním fotografií.