Na dvorku pobíhá zrzavý kocour. „Už se mu trochu pletou nohy, motá se,“ pozoruje zvíře Markéta Mikotová. Před chvílí mu totiž do krmení dala uklidňující gel. Nechce kocoura trápit, připravuje ho na odchyt. Pak se o něj postará sdružení Kočky, kterého je Markéta členkou. U sebe v bytě zřídila kočkám přechodný domov.
„Sdružení vzniklo loni na podzim. Kočky, které se k nám dostanou, nabízíme k osvojení na internetu,“ vysvětluje dobrovolnice Markéta.
Na chvíli je omámí
Je pondělí odpoledne, za domem s pečovatelskou službou na sídlišti Nad Lužnicí je téměř pusto. Normálně tu vegetuje šest a víc koček. Markétu Mikotovou o jejich odchyt požádal městský odbor životního prostředí.
Pomalu přichází první. „Vypadá to, že má zánět v oku, bylo by dobré ji odvézt k veterináři,“ ukazuje na matku dvou koťat. V ruce drží ampulku s gelem a přidává ho do misky s krmením. Má zapůsobit do deseti minut, zvíře na půl hodiny zklidní tak, že ho může bez problémů dát do přepravky. Jinak je ale gel neškodný.
„Je to špatné, snědla ho málo, nemám šanci. Mohla by po mně ještě vyjet,“ vzdychne po třiceti minutách čekání ošetřovatelka. Domluvená schůzka s veterinářkou, kam kočky po odchytu putují, padá.
Druhý pokus následuje ve čtvrtek v půl sedmé ráno. Dvorek je už plný koček. Tentokrát jde o chlupatého zrzka. Za čtvrt hodiny se kocour začíná lehce potácet. Markéta nasazuje nezbytné rukavice. Tím ale končí. Gel nezabral dost, dávku pro jednoho z misky vyžralo několik koček najednou. Po hodině odchází žena s nepořízenou.
Vrátí se ale zase za pár dní. S odchytem si poradit umí. Pro českobudějovické sdružení na Táborsku odchovala už asi deset koček.
Kočičí žena
Že jsou kočky mladé ženě osudem, je vidět ihned. V uších jí visí náušnice ve tvaru koček, kočičí přívěsky cinkají na náramku, peněženku uzavírá knoflík – kočka.
V třípokojovém bytě, před kterým už nepřekvapí rohožka s kočičí kresbou, má Markéta deset vlastních živých koček, navíc desítky jejich sošek, plyšáků i plakátů.
Pro ty ze sdružení vyčlenila zvláštní místnost. Zrovna v ní je kočka se čtyřmi koťaty. „Dvě jsou její, dvě jsme našli v popelnici v igelitce. O koťata je docela zájem, už jsou zamluvená,“ vypráví.
Byt má ale omezenou kapacitu. Zájemce, kteří by na Táborsku nabídli kočkám azyl, by jen přivítala. „Sdružení vše proplácí, stačí někdo, kdo by o zvířata pečoval, může mít třeba jen jednu,“ láká Markéta Mikotová.
Dostanou se k ní nalezené nebo odchycené kočky. „Na Táborsku s námi spolupracuje pět veterinářů. Vozíme k nim kočky i ke kastraci. Další množení nepodporujeme,“ popisuje Mikotová.
Zájemci o zvíře musí vyplnit dotazník a předložit občanku. Do dvou měsíců mají nahlásit, jak se zvířeti daří. Po celý kočičí život, což může být i šestnáct let, mohou zvíře vrátit. „Nejhůř na odbyt jdou ty černé, lidé jsou pořád pověrčiví,“ uzavírá s povzdechem Markéta.
OBČANSKÉ SDRUŽEN9 KOČKY
- koordinátorka pro Tábor Markéta Mikotová, GSM: 737 488 072
- www.kockycb.estranky.cz, nabídka koček, dospělé 300 Kč, koťata 150 Kč
možnost adopce na dálku formou příspěvků
- příjem nalezených koček
- odchyt koček
- sdružení hledá další pečovatele pro kočky
