Jednou z nejslavnějších a zároveň nejtajemnějších amerických organizací je bezesporu DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency). Její příběh je skutečně opravdu hodně barvitý, a tak není divu, že ji magazín IEEE Spectrum překřtil na největšího inovátora v dějinách, kterému nešlape na paty ani Google, Apple, Microsoft či třeba Intel.
Vládní agentura s efektivitou startupu
DARPA není fiktivní DHARMA ze seriálu Lost, ale vládní agentura, která se ve skutečnosti neskrývá a docela otevřeně komunikuje s veřejností jako běžný startup. Její profil najdete na Twitteru, Facebooku, YouTube a stránku má i na Google+. Ostatně agentura připomíná mladý dravý startup i z hlediska své vnitřní struktury.
České Ministerstvo obrany mělo v roce 2010 rozpočet 51 miliard korun. Agentura DARPA na tom byla o něco lépe
Tak třeba finanční zdroje – agentura si musí ročně vystačit se třemi miliardami dolarů (okolo 55 miliard korun), což je sice z pohledu českého rozpočtu obrovská finanční injekce, nicméně celý Pentagon ročně vydá na výzkum mnohonásobně více – 75 miliard dolarů. DARPA je tedy otloukánek a v průběhu let se musela přizpůsobit. Zaměstnává pouhé dvě stovky lidí, přičemž 170 z nich tvoří špičkoví vědci z těch nejlepších amerických univerzit.
Oproti ostatním vládním agenturám má DARPA také určitá výsadní práva a velmi, opravdu velmi tenkou vrstvu manažerské byrokracie. Šéfové výzkumných týmů se zodpovídají řediteli a to je všechno. Pouhá dvě manažerská patra a zbytek samí inženýři z MIT a dalších univerzit, kteří vedou nejrůznější outsourcované projekty často právě na univerzitách a ve společnostech, které si DARPA pro tyto účely zakládá, nebo alespoň financuje. Jednou z nich je továrna na humanoidní roboty Boston Dynamics.
Co ale vlastně DARPA dělá? Zatímco dnes je jedním z nemedializovanějších projektů robotika, historie agentury je mnohem rozsáhlejší a doslova klíčová pro současné počítače a internet.
Vše díky Sputniku
Vše začalo v roce 1958 jako odpověď na sovětský pípající Sputník. Tehdejší ARPA (do roku 1972 bez prvního slovíčka Defense) měla společně s NASA vrátit Ameriku na technologické výsluní a zpočátku zastřešovala hromadu obranných vojenských i civilních programů. ARPA se snažila lokalizovat jaderné zkoušky Sovětů a zkoumala možnosti prvních generací protiraketových deštníků. Civilní výzkum později převzala agentura NASA.
Koncem šedesátých let se ARPA proměnila a začala se věnovat relativně malým experimentům. Agentura například skrze MIT financovala vývoj počítačového systému Multics, který položil základy paralelismu. S počítačem už nepracoval jeden člověk a počítač nevykonával operace v jedné dávce posloupných operací, ale naopak se věnoval více operacím naráz. Nejedná se o nic jiného než o základy dnes zcela samozřejmého multi-taskingu.
Studená válka a paketový internet
Mnohem důležitějším projektem však byl zrod systému ARPANET. (D)ARPA byla vojenskou organizací a jedním z úkolů v dobách studené války bylo vybudování národního komunikačního systému, který by zůstal funkční i v případě útoku Sovětského svazu.
Všechny tyto požadavky splnil princip paketové komunikace, kdy je informace doslova rozsekána na malé bloky dat (pakety), které obsahují adresu odesílatele a příjemce. Ty pak mohou cestovat sítí mezi dvěma body, přičemž uzel na každé křižovatce je pošle adekvátní cestou. Pokud by byly americké strategické systémy zasíťované právě na tomto principu, v případě výpadku jednoho uzlu sítě (třeba po jaderném útoku), doputuje paket jednoduše po jiné trase a v cíli se pak všechny pakety opět spojí do celku, kterým může být třeba vojenská zpráva o počtu erárních ešusů na základně XYZ. Tento princip byl zároveň natolik univerzální, že umožňoval využít různá média – nejen tehdejší metalické sítě, ale později i rádiový přenos v atmosféře či satelitní komunikaci. Paket by si vždy našel cestu.
Paketová síť dostala zelenou a začala výstavba experimentálního ARPANETu, první velké paketové sítě na světě, která později dala život současnému internetu. Nebýt studené války, možná by se internet rozšířil mnohem později, protože by jednoduše chyběla vůle proinvestovat dostatečný počet miliard dolarů. Koncem šedesátých let se začínalo na zelné louce, neexistovalo zhola nic počínaje komunikačními protokoly a konče samotným síťovým hardwarem a nikdo vlastně pořádně nevěděl, jestli to bude v praxi fungovat. Stěží byste tehdy našli soukromého investora, který by šel do podobného rizika.
Paketový internet je rozhodně největší vynález financovaný Pentagonem, který v průběhu příštích několika desítek let vytvořil pracovní místa pro miliony lidí po celém světě, a když do něj v 80. letech začaly vstupovat první soukromé společnosti, nastartoval byznys, který každý rok vygeneruje souhrnný obrat ve výši stovek miliard dolarů. Podobný úspěch později zažil i další původně ryze vojenský systém GPS.
DARPA dnes? Roboti a umělá inteligence
Dnes má DARPA prsty v mnoha zámořských vládních programech a laboratořích. Agentura podporovala vývoj amerických superpočítačů s petaflopsovým výkonem a v rámci vývoje bezpilotního ničitele ponorek ACTUV dokonce do výzkumu zapojila běžné hráče počítačových her. Ti si nainstalovali simulátor, zvesela ničili ponorky a DARPA studovala jejich herní scénáře. Kontroverzní, šílené, možná trošku morbidní a pár desítek let nazpět asi jen stěží myslitelné.
Cheetah – nejrychlejší běžící robot
Nejsledovanějším projektem současnosti jsou ale skutečně roboti a jejich umělá inteligence a tady už leckomu zamrazí v zádech, vize fiktivního Skynetu totiž zřejmě není tak daleko. Čtyřnohý robot z programu Cheetah navržený v Boston Dynamics tak před několika týdny překonal dosavadní rychlostní rekord a poskakoval rychlostí 29 km/h. Sám o sobě je pouze užasnou ukázkou ergonomie, kybernetické fyziologie a stále přirozenějšího zvířecího a lidského pohybu, ale jeho křemíkový mozek nemá inteligenci. Nicméně ten DARPA vyvíjí zase v jiném programu Mind’s Eye, v rámci kterého se snaží inženýři vybudovat systém, který pochopí obraz. To je doposud pouze doména zvířecí říše.
Mind’s Eye má tedy za úkol pochopit souvislosti objektů v obrazu. Až tedy jednou kamera křemíkové šelmy Cheetah zachytí ve fiktivním konfliktu člověka se zbraní, robot pochopí, že to je skutečně zbraň, k čemu a jak slouží a jeho autonomní systém zaútočí. Zvláštní představa, viďte?
Google loví v Pentagonu
DARPA zaměstnává špičky v oboru a tomuto technologickému impériu vládne inženýrka mechaniky z Caltechu Regina Duganová. Nicméně i to je už minulostí, před pár dny totiž tiskový mluvčí agentury DARPA oznámil, že jeho šéfová zamíří do soukromé sféry – zlákal ji Google. Jak vidno, internetový hegemon z Kalifornie loví talenty i v Pentagonu.
