K buchlovským strašidlům, bílé pa
ní i černému rytíři se brzy přidají další záhady. Hrad ze třináctého století opředený mnoha pověstmi totiž vydá dosud ukrývané důkazy o magii, okultismu i svobodných zednářích. Předměty, které sloužily k obřadům, seancím a zednářskému učení, teď chtějí podrobně prozkoumat experti a správci památky je ukážou i návštěvníkům.
„Je vidět, že majitele hradu tyto věci opravdu zajímaly. Kromě tří set knih s okultní tematikou jsou tady i amulety, talismany, pergameny s mnoha symboly, obrazy a další předměty,“ uvedla Libuše Mikulová, která teď spolu s kolegy připravuje unikátní výstavu, kterou návštěvníci poprvé uvidí 1. května.
Chovali se jako zednáři, přemýšleli jako zednáři a shromažďovali předměty se zednářskými znaky. Poslední hradní páni z rodu Berchtoldů, kteří hradu vládli v 18. století, zřejmě patřili k tajnému společenství. Stejně jako zednáři i oni byli na svou dobu velmi vzdělaní, ovládali několik cizích jazyků, často cestovali a pomáhali poddaným. Například pergamen, který se na hradě dochoval, má podle odborníka Jakuba Hlaváčka magický ochranný charakter. „Pergamen sloužil jako ochrana před zlými duchy. Jsou na něm jména andělů, kteří tento úkol měli v popisu práce. Zřejmě si ho někdo nechal k tomuto účelu vyrobit,“ potvrdila Mikulová.
Zednáři byli pronásledováni, protože je panovníci označovali za spiklence proti světu a kacíře. Podle zednářského zákoníku z roku 1723 ale mají zednáři jediný cíl – vybudovat lepší společnost založenou na moudrosti a kráse. Mezi slavné zednáře patřil například Wolfgang Amadeus Mozart, Immanuel Kant, George Washington nebo manžel Marie Terezie císař František Lotrinský. V dějinách tohoto společenství se píše také o rodáku z nedalekého Uherskobrodska Janu Amosi Komenském, podle jehož Labyrintu zednáři vytvořili zásady svých lóží. Správci hradu mají navíc důkaz, že člen rodiny Berchtoldů Zikmund I. působil na císařském dvoře právě v době, kdy v Uhrách zednářské lóže fungovaly. „Tady byly tehdy zakázané, takže je možné, že se ke spolku dostali právě díky němu,“ vysvětlila Mikulová.
Magie hradu
Přestože nalezené předměty na Buchlově dokládají, že hradní páni byli členy zednářské lóže, přímo na hradě se podle Mikulové nejspíš nesešli. „Lóže měla sídla ve větších městech, například Brně nebo Praze. Tady určitě ne,“ uvedla Mikulová.
Duchové se ale na Buchlově vyvolávali téměř jistě. Spiritistické seance provozovaly městské i hradní společnosti především v dobách Rudolfa II. Tehdy se objevila řada učenců, mágů a mudrců.
„Magie tenkrát zažila doslova boom. Patřilo k dobrému jménu společnosti pořádat seance. Takže předpokládáme, že ani Buchlov se této módní vlně nevyhnul,“ potvrdila Mikulová. Berchtoldové navíc měli kvalitní literaturu přivezenou ze světa, kterou se při spiritistických setkáních mohli inspirovat. Magickou historii posilují legendy týkající se hradu. Například ta o přízraku černého rytíře, který v minulosti lákal dívky na Barborku a unášel je.
Návštěvníci hradu se se zvláštními událostmi setkávají i teď. Orientální tanečnice Blanka Simanová z Kunovic si dodnes pamatuje, jak v šermířském sále hradu s kolegyněmi natáčela videoklip k vystoupení s mečem. „Při tanci ho mám na hlavě. Pořád mi z hlavy padal, přestože se mi to nikdy předtím nestalo. Jako by meče, které visely na zdi, měly strach, že je chci ohrozit,“ vzpomíná tanečnice, která se sama o okultismus zajímá už deset let.
Silnou energii cítí na hradě i uherskohradišťská malířka Lenka Karhanová. Třeba síla egyptské mumie, která je součástí hradních sbírek, je podle ní negativní. Naopak velmi pozitivní energii cítila Karhanová v hradní kapli. „Když tam strávíte chvilku, pocítíte velmi silné vibrace. Ta energie člověka doslova nutí k činnosti. Možná i toto místo podporovalo v hradních pánech svobodného ducha,“ dodala Karhanová.
