Talentované děti stojí čas a peníze | E15.cz

Talentované děti stojí čas a peníze

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Ne každé dítě dostane do vínku talent a nadání. Ty, co ho mají, a chtějí ho zúročit, to nemají snadné. Cesta na vrchol stojí mnoho sil a také peněz.

Talentované děti stojí čas a peníze
Nikola Klimšová, Michaela Budošová
Karviná

Většina dětí se věnuje nějakému koníčku. Některé jsou v něm tak úspěšné, že sbírají jednu medaili za druhou. Za jejich úspěchy však mohou také jejich rodiče. Věnují jim svůj čas a podporu. Ovšem i to je málo. Na špičkové soutěžení jsou třeba peníze. Některé rodiny jich tolik nemají, ale nevzdávají se. Pro své děti shánějí peníze, kde se dá. Třeba manželé Razsykovi. Jejich syn Martin měl už odmala moc rád knížky. „To mu vydrželo dodnes, kdy je v pubertě,“ říká s úsměvem jeho otec Jiří Razsyk. Kluk od dětství listoval atlasy, studoval mapy a zajímal se o dění v jiných zemích. Zamiloval si totiž zeměpis. Se svými spolužáky se účastnil několika zeměpisných olympiád a sklízel úspěchy. Jeho koníček nestál moc. Jen sem tam si vyžádal kapesné od rodičů, aby mohl navštívit nějakou výstavu nebo si koupit zajímavou knížku. Při posledním úspěchu se však vše změnilo. Umístil se se svými spolužáky ze Základní školy Borovského v zeměpisné olympiádě České republiky a měl se účastnit i mezinárodního kola v Mexiku. Jeho rodiče neměli tolik peněz, aby synovi zaplatili letenku do Mexika a pobyt v něm. Nedostatkem peněz se však nedali odradit a začali hotovost na dalekou cestu shánět.

Peníze, peníze a peníze „Stálo nás to asi dva měsíce neustálého telefonování, psaní dopisů a mailů. Oslovil jsem náměstkyni hejtmana Věru Palkovou a ta mi přislíbila podporu. Pak už jsem jednal s asistentkou o přesné podobě smlouvy, aby byla podle nejrůznějších předpisů v pořádku. Radní kraje nakonec příspěvek schválili. Tyto peníze jsme použili na letenky, ty byly z celé cesty nejdražší,“ vysvětlil Jiří Raszyk. Primátor města pak Martinovi pomohl s dalšími výdaji v Mexiku. „Byl jsem u něj osobně, i když dostat se k němu bylo složité. Jako bych se chtěl setkat s prezidentem,“ usmívá se Raszyk. Ale jak sám dodává, nikdy se nesetkal s odmítnutím. Shánění peněz probíhalo pomalu, ale docela hladce. „Před odjezdem do Mexika pak věci dostaly rychlý spád. Ze dne na den jsme museli zaplatit letenku a peníze z kraje jsme ještě neměli. Prozatím jsme tedy asi čtyřicet tisíc korun museli věnovat z rodinného rozpočtu. Více než polovina se nám však vrátí,“ dodává otec Martina. Na svého syna je hodně pyšný. „Vždycky, pokud to bude v našich silách, ho budeme podporovat,“ říká Jiří Raszyk.

Mistryně světa

Rodina Rotterová by si mohla každý rok zajet dvakrát k moři. Ale nikam nejezdí. Jejich dcera je totiž světovou šampionkou, a to něco stojí. Čtrnáctiletá Michaela Rotterová si vytancovala v září na mistrovství světa a Evropy v Discoworld 2009 dva světové tituly. Svému koníčku se věnuje už od svých tři a půl let. „Na tréninky jezdím do Ostravy-Hrabůvky pětkrát týdně. Před závody pak trénuji celý týden,“ říká Michaela Rotterová. Tancování Míšu ohromně baví, ale udržet se na vrcholové úrovni nestojí jen spoustu pocení na tréninku a ztrátu volného času. I její rodiče se nezastaví. „Jestli chcete, aby vaše dítě něco dělalo na špičkové úrovni, tak se musíte tancování věnovat naplno a se vším všudy. Jezdíme na závody, workshopy, pravidelně se zúčastňujeme soutěží i mezinárodních mistrovství. A to všechno stojí spoustu peněz,“ vysvětluje maminka Michaely, Iveta Rotterová. Podle ní by mohla dcerka tančit jenom v jedné disciplíně, tak jako jiné děti. „Ale to už by ji tak nebavilo, neměla by z toho takovou radost. A když pak vidíte výsledky, její umístění na mistrovství světa, tak za tu veškerou námahu, čas i peníze to určitě stojí,“ říká Iveta Rotterová.

Tanec není sport?

I rodina Rotterova se obrátila o pomoc na primátora města, který jim na soutěžení a závodění přispěl ze svého fondu. Ale jedna věc maminku Míši hodně trápí. „Mrzí mě, že tancování na takové úrovni není uznáváno jako sport. Byť má dcera výsledky, tak ji město nemůže vyhodnotit jako sportovce Karviné. Tancování se nevede v karvinských tabulkách sportu,“ říká Rotterová. Podle odborníků se však dá výkon tanečníka přirovnat k výkonu veslaře. „Ještě do minulého roku museli všichni extraligoví tanečníci chodit ke sportovnímu lékaři na testy výkonností, aby se nestávalo, že zkolabují,“ vysvětlila maminka Michaely. Podle ní není spravedlivé, že pokud dítě neplave či nehraje fotbal, tak vlastně nesportuje. Některé z kroužků, kde se dá taky zabodovat, nejsou finančně náročné. Je to například judo. Pořízení kimona vyjde na tisíc korun a roční zápisné se pohybuje kolem dvou tisícovek.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.