U řeky Sázavy leží Přibyslav, která je městem sice nevelkým, co se týče počtu čtyř tisíc obyvatel, ale o to zajímavějším z hlediska návštěvníka.
Město má bohatou historii, první zmínky o něm pochází ze 13. století. Stalo se tak v souvislosti se zdejší těžbou stříbra, na kterou udělil městu privilegium český král Václav I.
Těžba tady skončila za husitských válek, později už dobývání bílého kovu neneslo kýžené zisky a bylo postupně utlumováno.
Památkou na zdejší stříbrné dolování je nejen návštěvníkům zpřístupňovaná štola na okraji města, ale připomíná ji také název nedaleké obce Stříbrné Hory.
Vojevůdcova mohyla
Husitské války zde také zanechaly stopu: právě nedaleko od Přibyslavi skončil svou válečnickou pouť husitský vojevůdce Jan Žižka. Ten zemřel 11. října 1424 u vesnice Schönfeld, což je dnešní obec Žižkovo Pole. Smrt velitele husitských vojů připomíná Žižkova mohyla, postavili ji tady však až staletí po Žižkově smrti, v éře vrcholícího českého národního probuzení v roce 1874.
Druhou událostí spojenou s válkami byla tragédie z 2. října 1944, kdy byli v přibyslavské části Hřiště zastřeleni čelní představitelé českého protinacistického odboje divizní generál Vojtěch Boris Luža a poručík Josef Koreš.
Dva klíčové muže partyzánského boje na území protektorátu nezastřelili v Hřišti nacisté, ale čeští četníci. Partyzáni pak provedli krutou odvetu. Na přibyslavské četnické stanici o tři týdny později zastřelili pět četníků. Na tragédii v Hřišti upomíná pamětní tabule.
Šlechtic Zachariáš z Hradce v roce 1560 v Přibyslavi postavil renesanční zámek, z něhož bylo v osmdesátých letech minulého století vytvořeno hasičské muzeum a později zde našlo sídlo i Centrum hasičského hnutí.
V patnácti sálech zámku se mohou návštěvníci seznámit s historií i současností požární ochrany a hasičského hnutí.
Nyní lze muzeum navštívit po telefonické nebo písemné objednávce. „Přihlášený zájezd provedeme expozicí, kompletní prohlídka s průvodcem trvá hodinu,“ řekl ředitel Centra hasičského hnutí Jiří Pátek.
Dřevěná stříkačka
Největší pozornost v muzeu budí trojrozměrné exponáty, ke kterým patří například hasičská Tatra z roku 1922 či renovovaná Praga RN z roku 1934, zvaná mezi hasiči zlidověle „erena“. „V době zakládání muzea v osmdesátých letech se leckteré hasičské sbory staré techniky rády zbavovaly a my ji u nás ukládali do depozitářů.
Tatrovka pochází od dobrovolných hasičů ze Šlapanic u Brna, erena je z Volče u Pardubic, parní stříkačka zvaná parnička je ze Žďáru nad Sázavou,“ vypočítává ředitel Pátek.
Jedním z nejstarších exponátů muzea je renovovaná celodřevěná stříkačka z Rokycan z roku 1822, která se stala dokonce i motivem jedné poštovní známky.
Zájemci o prohlídku muzea se mohou ohlásit na telefonním čísle 569 430 050 či na mail jpatek@chh.cz. „Nikoho neodmítneme,“ tvrdí ředitel.
V parku zámku také stojí pozoruhodná jezdecká socha Jana Žižky od Bohumila Kafky.
Dalšími zajímavostmi města je například gotická věž z roku 1497, která je dominantou města, či bývalý ženský špitál z roku 1692, jenž byl dřívějším sídlem městského muzea. Nepřehlédnutelný je i barokní kostel Narození sv. Jana Křtitele, který vysvětili v roce 1753.
V Přibyslavi je také stálá meteorologická stanice a letiště místního aeroklubu s travnatým povrchem.
DO PŘIBYSLAVI A DÁL
* Město Přibyslav leží na železnici mezi Havlíčkovým Brodem a Žďárem nad Sázavou, možné je také autobusové spojení. Přibyslav nabízí hasičské muzeum v bývalém zámku, ale také stříbrnou štolu či gotickou věž.
* Kromě vlastní Přibyslavi stojí za návštěvu i blízký Ronov nad Sázavou se zříceninou hradu, Žižkova mohyla v Žižkově Poli či obec Stříbrné Hory, kde je hornický kostelík sv. Kateřiny.
