Tam u Studénky

Agnieszka, Andryi, Jana, Jana, Lidia, Martin, Olga, Rostislav. Osm lidí, které pojilo jediné: 8. srpna 2008 nasedli do vlaku Comenius. Do vlaku, který dojel jen do Studénky. Tam na něj spadl most.

Osm cestujících nepřežilo. Někteří místní se zlobí, že se tragédii říká neštěstí u Studénky. Nemají proč. Nehoda se skutečně stala na kraji jejich města. Ale především. ve stínu bolesti, kterou si prožili lidé ve vlaku, jejich blízcí či dokonce pozůstalí, jde o malichernost, za niž by se Studénečtí měli stydět. Jména mrtvých bude připomínat památník u trati. Rodí se pod rukama sochaře Miroslava Rybičky. Bude to betonový monolit a bude mít úctyhodných tři metry šedesát na délku. To aby si jej mohli prohlédnout všichni, kdo pojedou kolem po železnici. Anebo přijdou pěšky. Od Studénky.