Temnotu Macbetha posílí čarodějnice

Po červnové premiéře se před otáčivé hlediště v Českém Krumlově vrátí drama Macbeth.

Příběh o temných záhybech lidské duše a touze po moci, která se nezastaví před ničím, hraje Jihočeské divadlo od 17. do 22. srpna v krumlovském zámeckém parku. Publikum na otáčivém hledišti, které bývá zvyklé na veselou letní podívanou, čeká velká změna. „Scéna tohoto druhu není jenom turistická atrakce, ale zaslouží si i zásadnější divadelní událost,“ vysvětluje režisér a šéf činohry Martin Glaser, proč si vybral tento pilíř světové dramatiky.
Jihočeši využili překlad Martina Hilského. Ač je Macbeth nejkratší ze všech Shakespearových her, ještě ji o víc než třetinu zkrátili. „Tím je akčnější,“ říká dramaturgyně Olga Šubrtová. Je to velká herecká příležitost pro ústřední pár, který ztvárňují Ondřej Volejník a Věra Hlaváčková. Oba se snažili, aby přes tvrdost a krvelačnost svých postav dokázali zůstat lidmi a nestali se nepochopitelnými monstry.
„Macbeth nese téma, které zajímá moderního člověka. Každý z nás má ve své duši něco, co ho pořád zneklidňuje, pudí ke zlému a k negaci,“ přemítá Volejník. Stejné pocity má i Hlaváčková, pro niž bylo nejtěžší dát lidský rozměr semetrice, která svého muže popohání na bezohledné cestě vzhůru až k zatracení. Přitom ho miluje a touží po něm, stejně tak on po ní. Chuť moci je však opojnější - do chvíle, než promluví svědomí. Tím hra neztratila na síle. „I dnes je mezi námi tolik lidí, kteří touží po moci a po penězích. Mnozí rozkradli státní pokladny a vytunelovali vše, co mohli,“ podotýká Hlaváčková. Více scén a textu než v předloze dostaly tři čarodějnice, které zhmotňují zlo a jsou ikonami dramatu. Hrají je Daniela Bambasová, Jaroslava Červenková a Bibiana Šimonová.
Výpověď o tom, co se stane, když člověk podlehne svým temným stránkám, zesiluje kontrast s romantickým prostředím zámeckého parku. Scénografie Jaromíra Vlčka ho místy změnila k nepoznání, vzniklo tam třeba vyschlé jezero s mrtvým ovocným sadem. Jindy sladký letohrádek Bellarie se stal hradem prorostlým obrovským schodištěm. „Je to metafora cesty k moci i zatracení, cesty nahoru a také dolů,“ popisuje Glaser.
O kruté souboje plné napětí se postaral Petr Nůsek a jeho táborská skupina historického šermu A. R. G. O. Vyznění zesiluje hudba Pavla Kaliny a kostýmy Lenky Raškové, které propojují dobové i současné prvky. Protože obdobné drama se může odehrát kdykoli.